Vernisáž: Objevte dramata v idylických obrazech Jana Knapa
Výstavu doplňují také díla starých mistrů, například vzácná malba Madony v uzavřené zahradě (1494) od Mistra Tiburtinské Sibylly, kterou se podařilo zapůjčit z Biskupství litoměřického, nebo Madona se zvířaty (po r. 1503) od Dürerova následovníka ze stálé expozice Arcidiecézního muzea. Návštěvníkovi se díky této kurátorské hře naskýtá možnost přímého porovnání tradičního ikonografického zobrazování oproti osobitému stylu Jana Knapa, jehož zdánlivě naivní a líbezné scény mohou ukrývat dramata.
„Zřetelné je to například v malbě košíku s jablky. Vedle zátiší, odkazujícího ke Knapovu dlouhodobému zájmu o Cézanna, leží nůž. Na první pohled je to obyčejný předmět, kterým lze rozkrojit jablko. Ve výhledu z okna však vidíme v pozadí pasoucí se ovci, symbol nevinné oběti, jak jej známe například z příběhu o obětování Izáka. Tento přístup lze nazývat meditativní ikonografií: jednotlivé motivy nejsou jen dekorativními detaily, ale podněty k pomalému čtení obrazu. Teprve ve vzájemných vztazích otevírají hlubší význam celého výjevu,“ vysvětluje kurátorka Miriam Kolářová.
Malíř Jan Knap (*1949) bydlí v Plané u Mariánských Lázní v gotickém domě, který opravil. Po dobrodružném útěku z Československa v roce 1969 se přes Maďarsko a Německo dostal do Brazílie. Na začátku 70. let se vrátil do Německa, kde studoval u Gerharda Richtera. Později žil v New Yorku, krátce byl příslušníkem americké námořní pěchoty, dva roky strávil v buddhistickém klášteře a také studoval v teologickém semináři v Římě. V roce 1992 se vrátil s rodinou do Československa. Jan Knap patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým výtvarníkům. Vystavoval v renomovaných galeriích v Evropě a USA, o jeho dílo je zájem v Japonsku nebo na Taiwanu.
„Zřetelné je to například v malbě košíku s jablky. Vedle zátiší, odkazujícího ke Knapovu dlouhodobému zájmu o Cézanna, leží nůž. Na první pohled je to obyčejný předmět, kterým lze rozkrojit jablko. Ve výhledu z okna však vidíme v pozadí pasoucí se ovci, symbol nevinné oběti, jak jej známe například z příběhu o obětování Izáka. Tento přístup lze nazývat meditativní ikonografií: jednotlivé motivy nejsou jen dekorativními detaily, ale podněty k pomalému čtení obrazu. Teprve ve vzájemných vztazích otevírají hlubší význam celého výjevu,“ vysvětluje kurátorka Miriam Kolářová.
Malíř Jan Knap (*1949) bydlí v Plané u Mariánských Lázní v gotickém domě, který opravil. Po dobrodružném útěku z Československa v roce 1969 se přes Maďarsko a Německo dostal do Brazílie. Na začátku 70. let se vrátil do Německa, kde studoval u Gerharda Richtera. Později žil v New Yorku, krátce byl příslušníkem americké námořní pěchoty, dva roky strávil v buddhistickém klášteře a také studoval v teologickém semináři v Římě. V roce 1992 se vrátil s rodinou do Československa. Jan Knap patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým výtvarníkům. Vystavoval v renomovaných galeriích v Evropě a USA, o jeho dílo je zájem v Japonsku nebo na Taiwanu.
PUBLIKACE A PRŮVODCE
K výstavě vychází doprovodná publikace s bohatým psaným i obrazovým materiálem. Ke slovu v ní přicházejí odborné hlasy i přátelé, starší kresby naznačují autorův vývoj, reprodukce obrazů zvou do Ráje a dokládají nezaměnitelný malířský rukopis.
Návštěvníci mohou ve výstavě využít audio průvodce v aplikaci Cabinet of Wonders, kterou lze stáhnout do telefonů. Díky využití AI je možné s elektronickým průvodcem i komunikovat.
Audio průvodce výstavou
Audio průvodce výstavou