Století relativity II

Name: Století relativity II
End: 2042-02-01
Location: Muzeum moderního umění

Stálá expozice výtvarného umění 20. a počátku 21. století

Muzeum moderního umění

Obrazárna Muzea moderního umění se stálou expozicí Století relativity II. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma

Expozice představuje složitý příběh prolínání různých, často protichůdných uměleckých stylů na pozadí víceméně lineární časové osy. Důraz je kladen především na malířská a sochařská díla, která návštěvníkům přibližují základní proudy a tendence českého moderního umění ve sledovaném období. Výrazným specifikem druhé části expozice je zasazení českého poválečného umění do širšího středoevropského výtvarného kontextu.

Umění první poloviny 20. století

Výstavní prostor Mansarda je vyhrazen umění první poloviny 20. století. Úvod expozice zachycuje doznívání impresionismu a symbolistických tendencí na počátku století. Jejím hlavním těžištěm je však důkladná a bohatá prezentace moderních směrů od expresionismu, kubismu a kuboexpresio-nismu až k civilismu. Expozice neopomíjí ani abstraktní projevy a surrealismus z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Její závěr patří tvorbě umělců Skupiny 42. Zvláštní pozornost je věnována také moderní krajinomalbě, jejíž nejvýraznější ukázky rovněž, byť jiným výtvarným jazykem, vystihují atmosféru doby svého vzniku.

Zcela unikátní část expozice tvoří soubor komorních děl jedné ze zakladatelských osobností evropské abstrakce, olomouckého rodáka Adolfa Hölzela, který muzeum získalo díky velkorysému daru berlínských sběratelů Heinze a Moniky Röthingerových.

Umění první poloviny 20. století

QR kód odkazující na audio průvodce expozicí Století relativity II — Audio průvodce expozicí Století relativity II

Druhá polovina 20. století a začátek 21. století

Druhá část expozice, umístěná v Obrazárně, má ambici přiblížit divákům v koncentrovaném přehledu nejvýznamnější výtvarné tendence od skončení druhé světové války až do závěru 20. století, s několika přesahy do století současného. Expozici uvádějí ukázky tvorby významných solitérů padesátých let a autorů, kteří navazovali na předválečnou avantgardu. Následuje poválečné abstraktní umění, tedy díla spjatá s různými podobami gestické a strukturální abstrakce. Z mnoha protichůdných tendencí šedesátých let jsou představeny ukázky neokonstruktivismu, kinetismu a tzv. nové geometrie, která se dále rozvíjela v sedmdesátých a osmdesátých letech. Na tuto část logicky navazují díla konceptuálního charakteru ze sedmdesátých a osmdesátých let, doplněná prostřednictvím filmové smyčky vybrané příklady akčního umění.

V kontrastu k těmto polohám stojí malířská a sochařská díla tzv. nové figurace, české grotesky a pozdější existenciální figurace sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Předposlední část expozice patří postmoderním projevům, jejichž vliv se zřetelně promítal i do umění následujících dekád. Oproti původní expozici z let 2013 –2025 je nová podoba rozšířena, v návaznosti na první část stálé expozice, také o díla zachycující vývoj poválečného krajinářství a další rozmanité umělecké přístupy ke vztahu k přírodě.

Jak již bylo zmíněno, v Obrazárně není představeno pouze české umění. V souvislosti s dlouhodobým akvizičním úsilím spojeným s projektem Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), jehož budova bude v následujících letech realizována jako přístavba ke stávajícímu Muzeu moderního umění, je české poválečné umění zasazeno do širších uměleckých souvislostí. Mezinárodní kontext ukazuje, že umění vznikající v obdobných politických, kulturních a společenských podmínkách sdílí mnohé společné rysy, zároveň však nelze přehlédnout svébytnost jednotlivých projevů vyrůstajících z lokálních specifik.

Haptická stezka

Součástí expozice je také edukační projekt Haptická stezka: Na dotek blíž k umění, jehož autorkou je Denisa Tessenyi, který zpřístupňuje vybraná plastická díla ze sbírek Muzea umění Olomouc prostřednictvím 3D tištěných modelů, haptických prvků a slovních popisů. Návštěvníkům v předsálí expozice a sousedním prostoru CEAD umožňuje poznávat umění nejen zrakem, ale také hmatem a multisenzorickými prožitky. Určen je především lidem se zrakovým postižením, využít jej však mohou všichni, kdo chtějí objevovat umění bez bariér a novými způsoby.