16. 12. 2015 – 24. 2. 2016
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC | CAFÉ AMADEUS
Motto: V paprscích světla tančí částečky prachu, jakoby se pohybovaly v rytmu tichého valčíku.
Alain de Botton, Architektura štěstí
Markéta Ondrušková (*1966 v Ostravě) se fotografii věnuje již od 80. let 20. století. V letech 1980–1984 studovala fotografii na Střední umělecko-průmyslové škole v Brně. Pak pracovala jako aranžérka u Národního podniku Výstavnictví (1984–1986) a fotografka Památkového ústavu v Olomouci (1987–2003). Od roku 2003 působí jako fotografka v Muzeu umění Olomouc.
Na její profesní rozvoj měl zásadní vliv fotograf Miloslav Stibor (1927–2011), u něhož studovala v letech 1987–1988. Byla také členka jeho Fotoskupiny při VO LŠU, s níž několikrát vystavovala (1988 Uničov, Opava, Moravský Beroun, Krnov a Praha; 1989 Šumperk, 1995 Olomouc). Samostatně se představila v roce 1995 v olomoucké Galerii ve dvoře, v roce 1996 ve Výstavní síni Ekonomické školy v Ostravě a dvakrát v roce 2015 v ostravských kavárnách „Si“ a „Qalt cafe“.
V roce 2012 získala za publikaci Průvodce Olomoucí jako členka autorského týmu Cenu za počin roku 2011, kterou uděluje zastupitelstvo statutárního města Olomouce za přínos v oblasti kultury. Podílela se i na dalších publikacích (Sloup Nejsvětější Trojice Olomouc), připravila řadu fotografií pro katalogy Muzea umění Olomouc.
Její volná tvorba je pro ni únikem od reality a starostí všedních dní. Ve svých fotografiích reaguje na pomíjivost času a snaží se vystihnout své úvahy o konečnosti i nekonečnosti života. Fotografie jí umožňuje ztvárnit těžko popsatelné vnitřní pocity, letmé dojmy, které často vznikají v osamělých přírodních i městských lokalitách. Její pohled na okolní realitu je laskavý, poetický, a tak jako autorka sama, jsou i její fotografie klidné a nekonfliktní.