Ve stálé expozici Ke slávě a chvále návštěvníci najdou nové exponáty

V souvislosti přípravou výstavy věnované mecenátu olomouckého kanovníka Jiřího Jindřicha z Mayerswaldu (1676–1747), která se letos v létě uskuteční v kryptě katedrály, získala jedna z vitrín v Erbovním sále zcela novou podobu.

Až do listopadu letošního roku zde bude vystaven výběr liturgických předmětů z početného souboru kapitulního děkana Roberta Lichnovského z Voštic (1822–1879), zhotoveného z pozlaceného stříbra a zdobeného filigránem, drahokamy a malovanými smalty. Soubor byl pořízen ve Vídni, zřejmě v souvislosti s volbou knížete Lichnovského prvním prelátem olomoucké metropolitní kapituly, uskutečněné v roce 1868.

Za jeho děkanátu také došlo k poslední historické přestavbě kapitulního děkanství, během níž byl největší reprezentační sál rezidence vyzdoben malovanými erby kanovníků 17. až 19. století a novou, novorenesanční podobu získala například také kaple sv. Barbory.

Nové exponáty čekají na návštěvníky muzea také v klenotnici, která je věnována liturgickým textiliím. Pro aktuální instalaci jsme vybrali trojici vyšívaných mešních kasulí z 16. až 17. století.

Kasule s výšivkou Korunování Panny Marie z Bouzova je příkladem dobového druhotného využívání ceněných výšivek, přenesených ze starších, poškozených ornátů. Na novodobém červeném sametu je z čelní i zadní strany aplikována luxusní renesanční výšivka kovovými dracouny a barevným hedvábím, tvořená plastickými rozvilinami květů a ovoce. Zajímavostí je, že pro jejich výplň takovýchto výšivek se používaly mj. i zvířecí chlupy. Uprostřed kříže na zadní straně kasule našla své nové místo ještě o něco starší výšivka s námětem Korunování Panny Marie, zdobená říčními perlami a českými granáty.

Druhým vystaveným ornátem je kasule s výšivkou kruhových medailonů se světci, která náleží do pokladnice olomoucké katedrály a její původ odborníci spatřují ve Španělsku či Nizozemí.

Třetí kasule pochází z poutního kostela sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé, kam byla věnována olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna. Původně ovšem nebyla církevním oděvem, ale tureckou pokrývkou na koně, zabavenou zřejmě po vítězné bitvě u Morgersdorfu (dnešní Szentgotthárd v Maďarsku) v roce 1664.