TISKOVÁ ZPRÁVA | 23. 1. 2020
Neobvyklou a svým způsobem experimentální výstavu připravili v Galerii Arcidiecézního muzea edukátoři Muzea umění Olomouc. Centrem, respektive vyvrcholením expozice jsou dva obrazy – zátiší z roku 1655 a 2017, jejichž originály návštěvníci uvidí v poslední, čtvrté části Galerie. Pro návštěvníky to však bude svým způsobem tajemství – první tři místnosti totiž nabízejí jakýsi návod, na co by se měli při pozorování a vnímání uměleckého díla zaměřit. Budou mít k dispozici texty, zvětšené výřezy reprodukcí, audio prohlídku i speciální multimediální aplikaci. „Odhalení“ přijde až na úplný závěr. Obdobná výstava nemá podle dostupných informací v České republice obdoby.
„Chceme, aby si návštěvníci výstavu našich dvou obrazů užili se vším všudy a především si je důkladně prohlédli. V části expozice jim nabízíme také možnost vlastní interpretace díla prostřednictvím speciálně vytvořené aplikace. Při osobní interpretaci díla mohou uplatnit své zážitky nebo citové rozpoložení, které v nich pozvolné poznávání obrazu vyvolává,“ říká autorka koncepce výstavy Hana Lamatová.
Pro někoho může znít záhadně šifra v názvu výstavy KE 3171 O 96, ale jedná se o inventární číslo obrazu, který je hlavním aktérem expozice – jedná se o klasické zátiší nizozemského malíře Jan I. van Kessela (1626–1679) Zátiší s citronem z roku 1655. Jeho kontext rozšiřuje malba současného autora Jana Mikulky (* 1980) Zátiší s limetkami II z roku 2017. „Oba obrazy jsme instalovali s úmyslem, aby vedly symbolický dialog jak mezi sebou, tak s jejich vnímateli. S trochu nadsázky můžeme i říct, že se zde jedná o konkurenční umělecký souboj. Obraz současného malíře v kontextu klasického díla podstatně rozšiřuje interpretační rámec a o to nám šlo. Když dáme obě díla vedle sebe, ukazujeme divákovi, že do dnešních dnů přetrvává zájem o námět, přetrvává um malíře něco takového vytvořit. Malba zátiší je ve výtvarném umění stále přítomna a my instalací navozujeme mimo jiné otázku proč tomu tak je?“ říká kurátor a šéf edukačního oddělení MUO Marek Šobáň.
Výstavu v Galerii doplňuje aktivní zóna v Salónu, kde je edukační klip představující historii a druhy zátiší. Autorkou originální animace je výtvarnice Pavla Baštanová. Současně zde děti i dospělí najdou prostor pro spontánní výtvarnou aktivitu. Dvě intervence pak zájemci najdou ve stálé expozici Arcidiecézního muzea – v kočárovně a v kapli sv. Barbory jsou instalace inspirované výtvarnými díly doplněné o dva časosběrné dokumenty. Ty převádějí jeden jediný moment zobrazený v uměleckém díle do reality plynutí času, a tím názorně demonstrují jevy pozorovatelné na samotném živém zátiší – vadnutí květin a hru světla a stínu na povrchu věcí.
VÝSTAVA | Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96. Prostorová interpretace zátiší
VERNISÁŽ | 23. 1. 2020 v 18.30
TRVÁNÍ DO | 8. 3. 2020
MÍSTO | Arcidiecézní muzeum Olomouc – Galerie
KURÁTOŘI VÝSTAVY | Hana Lamatová, Marek Šobáň
KONCEPCE VÝSTAVY | Hana Lamatová
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Hana Lamatová, Marek Šobáň, Michal Soukup
GRAFIKA | Petr Šmalec
PROGRAMOVÁNÍ A NOVÁ MÉDIA | Jiří Vaculík, Pavel Karafiát, Lunchmeat Studio
VIDEO | Kamil Zajíček
FOTOGRAFIE | Markéta Lehečková
VÝROBA MODELŮ | Ondřej Barna
DOPROVODNÝ PROGRAM | Terezie Čermáková, David Hrbek
INSTALACE | Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Martin Fišr, Ondřej Žák
ZAPŮJČITELÉ | Arcibiskupství olomoucké, Gallery Cermak Eisenkraft