Kresba
Podsbírka kresby patří k nejstarším sbírkám Muzea umění Olomouc a svým rozsahem je po sbírce grafiky druhou nejpočetnější (přes 16 000 položek). Vznikla nejdříve jako sbírka prací na papíře již v roce 1952. Základem se stala část sbírek bývalého městského muzea, sbírka Fondu národní obnovy, Klubu přátel umění a deponáty.
Sbírka vznikala na půdorysu několika spontánně vytvářených sbírkových souborů, jako nevyhraněná přehlídka umění kresby celého 20. století. Přesto je v ní uloženo několik solitérních významných kreseb, přesahujících svým vznikem do 18. i 19. století (např. kresby připisované Josephu Vernetovi z 2. pol. 18. stol., studie Petra Maixnera, 1858, nebo kresba Franze Alta, 1890). Systematičtěji jsou ve sbírce zastoupeni až autoři konce 19. století (Julius Eduard Mařák, František Bohumír Zvěřina, Maxmilián Pirner, Luděk Marold, Hanuš Schweiger, Jan Preisler, Alfons Mucha).
Početnější a také dynamičtěji se rozvíjející je část sbírky reprezentující kresbu dvacátého století. Nejstarší ucelené autorské kolekce kreseb souvisí ještě se sběratelskou aktivitou nakladatele Romualda Prombergera z počátku dvacátého století (Stanislav Lolek, Adolf Kašpar). Nepřehlédnutelná je také rozsáhlá pozůstalost blízkého Prombergerova spolupracovníka prof. Karla Wellnera. Vedle velké generace českého symbolismu reprezentované jmény František Bílek, Jan Konůpek, Josef Váchal, Vojtěch Preissig, Alfons Mucha, představuje též práce předních tvůrců české klasické moderny (Josef Čapek, Emil Filla, František Foltýn, Adolf Hoffmeister, František Muzika, Jan Zrzavý ad.). Své místo v ní zaujímá též sochařská kresba, reprezentovaná pracemi Jana Štursy, Otto Gutfreunda, Vincence Makovského, Josefa Wagnera, Ladislava Zívra. Generace Skupiny 42 a Skupiny RA je zastoupena především významnou kolekcí kreseb Františka Hudečka, Václava Zykmunda, Josefa Istlera, ale i Zdeňka Sklenáře. Z tvorby solitérních umělců je pozoruhodná kolekce volné i užité kresby Františka Tichého a ilustrační kresby Aléna Diviše.
Zastoupení autorů poválečné kresby bylo ovlivněno kulturně-politickou situací, nákupy se děly nesystematicky, často na základě prozíravosti a neohroženosti některých kurátorů. K systematické revizi akviziční činnosti v těchto letech a k zásadním krokům k zacelení některých závažných mezer došlo v souvislosti s přípravou významné expozice Mezi tradicí a experimentem, Práce na papíře a s papírem v českém umění 1939-1989 (1997). Sbírka kresby byla také obohacena několika dary, jako například odkazy Vladimíra Pukla, Karla Svolinského, Jaromíra Šolce, Tomáše Černouška, Michala Ranného, Miloslava Sony Halase nebo Stanislava Menšíka. Významným přínosem pro sbírku byly také promyšlené akviziční kroky pramenící z badatelské činnosti, jejíž výsledkem byly monografické výstavy, z nichž byly do sbírek získávány hodnotné soubory (Vladimír Fuka, Adriena Šimotová, Karel Malich, Václav Stratil, Radoslav Kutra, Miroslav Šnajdr).
Sbírka vznikala na půdorysu několika spontánně vytvářených sbírkových souborů, jako nevyhraněná přehlídka umění kresby celého 20. století. Přesto je v ní uloženo několik solitérních významných kreseb, přesahujících svým vznikem do 18. i 19. století (např. kresby připisované Josephu Vernetovi z 2. pol. 18. stol., studie Petra Maixnera, 1858, nebo kresba Franze Alta, 1890). Systematičtěji jsou ve sbírce zastoupeni až autoři konce 19. století (Julius Eduard Mařák, František Bohumír Zvěřina, Maxmilián Pirner, Luděk Marold, Hanuš Schweiger, Jan Preisler, Alfons Mucha).
Početnější a také dynamičtěji se rozvíjející je část sbírky reprezentující kresbu dvacátého století. Nejstarší ucelené autorské kolekce kreseb souvisí ještě se sběratelskou aktivitou nakladatele Romualda Prombergera z počátku dvacátého století (Stanislav Lolek, Adolf Kašpar). Nepřehlédnutelná je také rozsáhlá pozůstalost blízkého Prombergerova spolupracovníka prof. Karla Wellnera. Vedle velké generace českého symbolismu reprezentované jmény František Bílek, Jan Konůpek, Josef Váchal, Vojtěch Preissig, Alfons Mucha, představuje též práce předních tvůrců české klasické moderny (Josef Čapek, Emil Filla, František Foltýn, Adolf Hoffmeister, František Muzika, Jan Zrzavý ad.). Své místo v ní zaujímá též sochařská kresba, reprezentovaná pracemi Jana Štursy, Otto Gutfreunda, Vincence Makovského, Josefa Wagnera, Ladislava Zívra. Generace Skupiny 42 a Skupiny RA je zastoupena především významnou kolekcí kreseb Františka Hudečka, Václava Zykmunda, Josefa Istlera, ale i Zdeňka Sklenáře. Z tvorby solitérních umělců je pozoruhodná kolekce volné i užité kresby Františka Tichého a ilustrační kresby Aléna Diviše.
Zastoupení autorů poválečné kresby bylo ovlivněno kulturně-politickou situací, nákupy se děly nesystematicky, často na základě prozíravosti a neohroženosti některých kurátorů. K systematické revizi akviziční činnosti v těchto letech a k zásadním krokům k zacelení některých závažných mezer došlo v souvislosti s přípravou významné expozice Mezi tradicí a experimentem, Práce na papíře a s papírem v českém umění 1939-1989 (1997). Sbírka kresby byla také obohacena několika dary, jako například odkazy Vladimíra Pukla, Karla Svolinského, Jaromíra Šolce, Tomáše Černouška, Michala Ranného, Miloslava Sony Halase nebo Stanislava Menšíka. Významným přínosem pro sbírku byly také promyšlené akviziční kroky pramenící z badatelské činnosti, jejíž výsledkem byly monografické výstavy, z nichž byly do sbírek získávány hodnotné soubory (Vladimír Fuka, Adriena Šimotová, Karel Malich, Václav Stratil, Radoslav Kutra, Miroslav Šnajdr).
Zahraniční umění je v podsbírce kresby zastoupeno menší kolekcí španělských malířů z okruhu Oscara Domíngueze (Baltasar Lobo Casuero, Honorio Garcia Condoy), malou, ale významnou kolekcí umělců z moskevského hnutí Dviženie (Lev Nusberg, Francisco Infante-Arana, Galina Bittová) a ucelenou kolekcí německých expresionistů, získanou v souvislosti s výstavou Vzplanutí. Expresionistické tendence ve střední Evropě 1903-1936 (2008). Od roku 2008, kdy bylo založeno SEFO (Středoevropské forum Olomouc), je podsbírka také rozšiřována o díla zahraničních umělců střední Evropy (Jozef Jankovič, Dezider Tóth, Rudolf Fila, Laco Teren ad.). Mezi umělci jiné národnosti zaujímají specifické místo němečtí umělci působící na československém území. Jejich díla většinou zůstala až do roku 1990 mimo aktivní zájem sbírkotvorných institucí. V podsbírce kresby našly své místo pozůstalosti Rudolfa Mathera, Kurta Grögera a předválečná tvorba Rudolfa Michalika, díla ostatních autorů jsou zastoupena víceméně ojediněle. Specifikem sbírky kresby Muzea umění Olomouc je také rozsáhlá kolekce l’art brut.
Kurátorsky o sbírku kresby dosud pečovali: Jaroslav Ryška, Rudolf Hocke, Lubomír Dvořák, Pavel Zatloukal, Petr Jochmann, Štěpánka Bieleszová, Ondřej Zatloukal, Jiří Olič a Ivo Binder.
OKRUHY podSBÍRKY
Sochařská kresba
Specifické místo ve sbírce zaujímá sochařská kresba. Studie, náčrtky, skici umožňují nahlédnout do nejintimnějšího uvažování autora nad formou, kompozicí, a to nejen konkrétních realizací. Zachycují proces hledání a nacházení, zhmotnění myšlenky, tříbení imaginativního až ke konkrétní vizi zamýšleného díla. Dokladem uvažování nad ztvárněním pomníku jsou ve sbírce například sochařské kresby Františka Bílka.
Pronikání modernistických stylů první poloviny 20. stoletá do sochařské kresby je patné v kubistických skicách Otty Gutfreunda, v surrealistické kresbě Dívčího snu Vincence Makovského. Ve sbírce kresby se nacházejí také četná díla dalších předních českých sochařů první poloviny 20. století – Jana Štursy, Josefa Mařatky, Otakara Španiela, Karla Dvořáka, Josefa Wagnera, u nichž lze sledovat rozdílný přístup ke studiím aktů. Zastoupeny jsou také sochařské kresby Ladislava Zívra, studie k Variabilní plastice Vladimíra Janouška, kresebně mistrovské práce Aleše Veselého, land artové projekty Huga Demartini či Václava Ciglera.
Kontakt:
Mgr. Šárka Belšíková
- kurátor podsbírky kresby – moderní kresba
- tel: 585 514 292
- belsikova@muo.cz
Mgr. Šárka Belšíková
- kurátor podsbírky kresby – moderní kresba
- tel: 585 514 292
- belsikova@muo.cz
Mgr. Marta Perůtková
- správkyně depozitáře a podsbírek prací na papíře
- perutkova@muo.cz
- 585 514 273
Mgr. Marta Perůtková
- správkyně depozitáře a podsbírek prací na papíře
- perutkova@muo.cz
- 585 514 273