Grafická sbírka

Přes svou nespornou kvalitu a rozsah (téměř 20 000 grafických listů) není grafická sbírka Arcibiskupství olomouckého na rozdíl od kolekce obrazů či kreseb nejširší veřejnosti příliš známa. Již od počátku byla součástí kroměřížské zámecké knihovny. Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695) shromáždil cílenými nákupy rozsáhlý knižní soubor. S určitostí s jeho jménem však můžeme v dnešní grafické sbírce spojit pouze tři neúplné exempláře Vischerova a Nypoortova reprezentativního alba pohledů na Květnou zahradu z roku 1691. K dalšímu obohacení sbírky došlo za biskupa Jakuba Arnošta z Lichtensteinu-Castelcorna (1739–1745), o čemž svědčí alba s jeho osobním ex libris, či arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského (1819–1831). Ten rozšířil knihovní fond o celou svou příruční knihovnu, čítající přes 6.000 svazků, jež obsahovala i blíže neurčené kresby a grafiku.

Kolem poloviny 19. století dostala podstatná část alb a sloh grafického souboru novou jednotnou polokoženou vazbu. V roce 1915 svěřil arcibiskup František Saleský kardinál Bauer (1904–1915) správu arcibiskupské knihovny Antonínu Breitenbacherovi (1874–1937), který si byl od počátku vědom nutnosti inventarizace a vědeckého zpracování grafické sbírky, k němuž dospěl ve třicátých letech. Breitenbacher sepsal inventář, který se však bohužel nedochoval, dále vypracoval autorský katalog a ikonografický přehled.

Grafická sbírka nabízí širokou a pestrou škálu uměleckých děl, a to jak po stránce provenienční, autorské a technické, tak po stránce slohového původu a časového zařazení jednotlivých kusů. Z ikonografického hlediska převažuje náboženská tematika, mytologické a alegorické náměty. Zastoupena je také tvorba krajinářská a vedutistická, nechybějí díla topografická a reprodukce architektonických návrhů. Poměrně početnou část sbírky tvoří portrétní zpodobení významných osobností zejména 19. století či grafiky s vojenskou tematikou.

Kroměřížské umělecké sbírky, zejména grafický a knižní soubor, naplňovaly na jedné straně prestižní a reprezentativní roli v duchu dobových konvencí uměleckého mecenátu. V jejich složení či orientaci můžeme sledovat osobní zájmy olomouckých biskupů a arcibiskupů, v širším kontextu pak módní tendence a vkus dané doby. Zároveň však sloužily také jako studijní materiál a inspirační zdroj četným zaměstnancům stavebního úřadu a správy arcibiskupských statků a lesů.

Kolem poloviny 19. století dostala podstatná část alb a sloh grafického souboru novou jednotnou polokoženou vazbu. V roce 1915 svěřil arcibiskup František Saleský kardinál Bauer (1904–1915) správu arcibiskupské knihovny Antonínu Breitenbacherovi (1874–1937), který si byl od počátku vědom nutnosti inventarizace a vědeckého zpracování grafické sbírky, k němuž dospěl ve třicátých letech. Breitenbacher sepsal inventář, který se však bohužel nedochoval, dále vypracoval autorský katalog a ikonografický přehled.

Grafická sbírka nabízí širokou a pestrou škálu uměleckých děl, a to jak po stránce provenienční, autorské a technické, tak po stránce slohového původu a časového zařazení jednotlivých kusů. Z ikonografického hlediska převažuje náboženská tematika, mytologické a alegorické náměty. Zastoupena je také tvorba krajinářská a vedutistická, nechybějí díla topografická a reprodukce architektonických návrhů. Poměrně početnou část sbírky tvoří portrétní zpodobení významných osobností zejména 19. století či grafiky s vojenskou tematikou.

Kroměřížské umělecké sbírky, zejména grafický a knižní soubor, naplňovaly na jedné straně prestižní a reprezentativní roli v duchu dobových konvencí uměleckého mecenátu. V jejich složení či orientaci můžeme sledovat osobní zájmy olomouckých biskupů a arcibiskupů, v širším kontextu pak módní tendence a vkus dané doby. Zároveň však sloužily také jako studijní materiál a inspirační zdroj četným zaměstnancům stavebního úřadu a správy arcibiskupských statků a lesů.

Kontakt:

MgA. Jiří Miláček

  • správce depozitáře AMK
  • milacek@muo.cz
  • tel.:  573 334 327

MgA. Jiří Miláček

  • správce depozitáře AMK
  • milacek@muo.cz
  • tel.:  573 334 327