Erasmus+ přispěl k dobré praxi při restaurování prací na papíře
Restaurátorka Muzea umění Olomouc Gabriela Polívková se zúčastnila intenzivního odborného kurzu zaměřeného na restaurování a konzervaci transparentních papírů (Conservation of Tracing Paper) v Berlíně. Akce se konala pod záštitou mezinárodní asociace, která sdružuje restaurátory knih a papíru – IADA (International Association of Book and Paper Conservators).
Teoretická část kurzu se věnovala klasifikaci transparentních papírů, popisu jejich speciálních vlastností, materiálovému složení i historii výroby. Účastníci řešili příčiny a charakter nejčastějších poškození, rizikové faktory, metodiku průzkumu, vhodné i nevhodné postupy a materiály pro jejich restaurování či konzervaci. Pozornost věnovali také barvení transparentních a japonských papírů, které se používají obvykle pro doplňování ztrát. Opomenuta nebyla ani preventivní péče o tento druh sbírkových předmětů. V praktické části kurzu si zájemci diskutované postupy sami vyzkoušeli na připravených ukázkách různých druhů transparentních papírů. „Překvapilo mě, že pauzovací papíry můžeme koupat, barvit, a přitom nezničit. Kouzlo spočívá v tom, že se ten mokrý pauzák musí ihned zalisovat. A to je technika, s níž jsem se doposud nesetkala, ale zároveň ji mohu bez problémů a nějakého složitého nákupu drahého vybavení začít používat ve své praxi,“ popsala Polívková, s čím se na kurzu také setkala.
Vzdělávacím programem Erasmus+ podporuje Evropská unie mezinárodní spolupráci a výjezdy zaměstnanců do zahraničí pro jejich další vzdělávání nebo výměn zkušeností v daném oboru.
Transparentní papíry byly používány již ve středověku, rozmach jejich výroby však spadá až do 19. století, kdy se objevují již v řadě gramáží, kvalit i různém materiálovém složení. Používaly se zejména na dokumentační záznamy, tvorbu architektonických plánů, náčrtů i jako oblíbený obalový materiál. Ve sbírce Muzea umění Olomouc je najdeme především v podobě plánů, výkresů či záznamových kreseb v podsbírce architektury, která patří současně k těm vůbec nejpočetnějším sbírkovým fondům. Nově nabyté vědomosti již využila Gabriela Polívková v praxi například při restaurování architektonických plánů na adaptaci koupelny ve zlínské vile Tomáše Bati nebo plánu na přestavbu domu V. Hirsche na Horním náměstí 21 v Olomouci.