Životy. Umělci perem Karla van Mandera
- VÝSTAVA: Životy. Umělci perem Karla van Mandera
- TERMÍN: 09 10 2025 – 11 01 2026
- MÍSTO: Muzeum umění Olomouc
- BUDOVA: Muzeum moderního umění, Obrazárna a Galerie
- AUTOR KONCEPCE A KURÁTOR: Miroslav Kindl
- DOPROVODNÝ PROGRAM: David Hrbek, Denisa Tessenyi
- GRAFICKÉ ŘEŠENÍ: Jan Zikmund
- KONZERVÁTORKA: Anna Píšťková
- PŘEKLAD: Peter Williams
- ZAPŮJČITELÉ: Arcibiskupství olomoucké; Collet Prague, Mgr. Lucia Lettenmayerová; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Galerie Zlatohlávek; Ing. Jaroslav Kubíček; Kolowratové Rychnov nad Kněžnou; Moravská galerie v Brně; Szépmüvészeti Múzeum Budapest; Muzeum umění Olomouc; Národní galerie v Praze; Národní památkový ústav; Obrazárna pražského hradu; Slezské zemské muzeum v Opavě; Staatliche Kunstsammlungen Dresden; Vědecká knihovna v Olomouci
Přehlídku nizozemského a hornoněmeckého malířství 15. a 16. století nabídne návštěvníkům Muzeum umění Olomouc. S určitou nadsázkou je spoluautorem výstavy jeden z tehdejších umělců – Karel van Mander (1548–1606). Ve své době byl a dodnes je jedním z nejuznávanějších nizozemských malířů. Jeho díla jsou součástí expozic staršího nizozemského umění významných světových muzeí a galerií. Naprosto výjimečný je však jako autor díla Het Schilder-Boeck (Kniha malířství) publikovaného prvně v roce 1604, v němž přinesl klíčové informace o životech a dílech svých předchůdců i současníků.
„Výstava i výběr umělců jsou obdobné jako vyprávění van Manderovy publikace,“ přibližuje kurátor Miroslav Kindl. „Prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představí nejen významná díla nizozemského malířství 15. a 16. století, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů.“
Návštěvníci tak uvidí špičková díla nizozemské renesance z předních evropských muzeí a galerií od autorů, jako byli Rogier van der Weyden, Quentin Massijs, Jan Brueghel st., Frans Floris, Bartholomeus Spranger, Cornelis van Haarlem a jiných van Manderem zmíněných a mnohdy i díky němu známých umělců. Nebude to však jen přehlídka významných autorů, ale také sonda do společnosti, kulturní a literární historie raného novověku načrtnutá pomocí úryvků knižních textů a zobrazení grafických listů.
Karel van Mander v mládí nabíral zkušenosti v Itálii, ale při návratu byl podobně jako tisíce jiných nekatolíků donucen odejít z rodného Španělského Nizozemska (dnes Belgie) do exilu v nově se formujících protestantských Spojených nizozemských provinciích. V prosperujícím Haarlemu se pak stal jedním z nejdůležitějších hybatelů intelektuálního a kulturního života. Vedle malování překládal z francouzštiny, psal básně, písně a divadelní hry. Znám je však především jako „nizozemský Vasari“, neboť k sepsání Knihy malířství jej inspiroval italský malíř a architekt Giorgio Vasari (1511–1574), který vydal v roce 1550 encyklopedii nejlepších tamních malířů, sochařů a architektů.
K výstavě vyšel reprezentativní, bohatě ilustrovaný katalog představující zevrubně Knihu malířů i jejího autora Karla van Mandera. Kromě toho zahrnuje medailony a rozbor vybraných děl čtyřiadvaceti nizozemských a hornoněmeckých malířů.
PRŮVODCE S AI
Návštěvníci výstavy budou moci využít hlasového průvodce Cabinet of Wonders, který je nejen seznámí s jednotlivými zastaveními, ale díky integrované umělé inteligenci může zodpovědět také případné dotazy. Primárně bude vycházet z publikace, která k výstavě vyšla, takže by odpovědi měly být nezkreslené a zasvěcené. Díky spojení s AI mohou zájemci komunikovat v deseti evropských jazycích.
PRVNÍ PŘEKLAD DO ČEŠTINY
Van Manderovo dílo Het Schilder-Boeck bylo a stále je základem pro odbornou práci historiků umění, aniž by ovšem ztratilo na přitažlivosti pro laické publikum. Kniha byla přeložena do většiny evropských a také některých mimoevropských jazyků. V češtině vychází až nyní díky překladatelkám z nizozemštiny – Zuzaně Henešové a Ivaně Svobodové, s odborným komentářem historika umění Miroslava Kindla. Společně připravili pro nakladatelství Argo české vydání van Manderovy čtvrté knihy věnované nizozemským a německým malířům.
„Čtení o nizozemském malířství a jeho význačných osobnostech je primárně zdrojem podrobných faktů o tehdejší umělecké tvorbě, zároveň však nechává nahlédnout pod pokličku každodenních životů jednotlivců z uměleckých oborů i celé tehdejší společnosti, což z textů dělá vskutku záživné čtení,“ uvedla Zuzana Henešová.