Životy. Umělci perem Karla van Mandera

09 10 2025 - 11 01 2026
Muzeum moderního umění
Lucas Gassel, Odpočinek Svaté rodiny na útěku do Egypta, 2. čtvrtina 16. století
Lucas Gassel, Odpočinek Svaté rodiny na útěku do Egypta
S určitou nadsázkou bude spoluautorem výstavy nizozemského malířství 15. a 16. století v Muzeu umění Olomouc jeden z tehdejších umělců – Karel van Mander (1548–1606). Ve své době byl a dodnes je jedním z nejuznávanějších nizozemských malířů. Jeho díla jsou součástí expozic staršího nizozemského umění významných světových muzeí a galerií. Naprosto výjimečný je však jako autor díla Het Schilder-boeck (Kniha malířů) publikovaného prvně v roce 1604, v němž přinesl klíčové informace o životech a dílech svých předchůdců i současníků.

„Výstava i výběr umělců se bude rozvíjet podobně jako vyprávění van Manderovy publikace,“ přibližuje kurátor Miroslav Kindl. „Prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představí nejen významná díla nizozemského malířství 15. a 16. století, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů.“

Návštěvníci tak uvidí špičková díla nizozemské renesance z předních evropských muzeí a galerií od autorů, jako byli Rogier van der Weyden, Jan Gossaert, Quentin Massijs, Jan Brueghel st., Jan van Scorel, Frans Floris, Bartholomeus Spranger, Cornelis van Haarlem a jiných van Manderem zmíněných a mnohdy i díky němu známých umělců. Nebude to však jen přehlídka významných autorů, ale také sonda do společnosti, kulturní a literární historie raného novověku načrtnutá pomocí úryvků knižních textů a zobrazení grafických listů.

Karel van Mander v mládí nabíral zkušenosti v Itálii, ale při návratu byl podobně jako tisíce jiných nekatolíků donucen odejít z rodného Španělského Nizozemska (dnes Belgie) do exilu v nově se formujících protestantských Spojených nizozemských provincií. V prosperujícím Haarlemu stal pak jedním z nejdůležitějších hybatelů intelektuálního a kulturního života. Vedle malování překládal z francouzštiny, psal básně, písně a divadelní hry. Znám je však především jako „nizozemský Vasari“, neboť k sepsání Knihy malířů jej inspiroval italský malíř a architekt Giorgio Vasari (1511–1574), který vydal v roce 1550 encyklopedii nejlepších tamních malířů, sochařů a architektů.

PRVNÍ PŘEKLAD DO ČEŠTINY

Van Manderovo dílo Het Schilder-boeck bylo a stále je základem pro odbornou práci historiků umění, aniž by ovšem ztratilo na přitažlivosti pro laické publikum. Kniha byla přeložena do většiny evropských a také některých mimoevropských jazyků. Českého překladu se však dočká až letos díky překladatelkám z nizozemštiny Zuzaně Henešové a Ivaně Svobodové a historikovi umění Miroslavu Kindlovi, kteří společně pro nakladatelství Argo připravili komentované české vydání.

„Čtení o nizozemském malířství a jeho význačných osobnostech je primárně zdrojem podrobných faktů o tehdejší umělecké tvorbě, ale zároveň nechává nahlédnout pod pokličku každodenních životů jednotlivců z uměleckých oborů i celé tehdejší společnosti, což z textů dělá vskutku záživné čtení,“ uvedla Zuzana Henešová. 


VÝSTAVA: Životy. Umělci perem Karla van Mandera

  • TERMÍN: 9. 10. – 11. 1. 2026
  • MÍSTO: Muzeum moderního umění, Obrazárna
  • AUTOR KONCEPCE: Miroslav Kindl
  • KURÁTOŘI: Gabriela Elbelová, Miroslav Kindl