Z města ven!

Výstava k 80. narozeninám Jindřicha Štreita představuje unikátní dvojportrét této mimořádné osobnosti – jako fotografa i kulturního organizátora. Rozhodně to však není bilance člověka, který by zpomaloval. Naopak. Autorova výstava Z města ven!, která se koná 21. 5. až 6. 9. 2026 v Muzeu umění Olomouc, ukazuje, že vitalita, zájem o druhé a chuť být aktivní mohou člověka provázet celý život bez ohledu na věk.

Výstava představuje dvě důležité roviny Štreitova působení: jeho fotografickou tvorbu 80. let a jeho dlouholetou kurátorskou práci v bývalé škole na Sovinci. Obě spojuje jedno téma – hluboký zájem o lidi a jejich každodenní život.

Lidé na prvním místě

První část výstavy přináší dosud nepublikované fotografie z 80. let, které vznikaly v prostředí bývalých Sudet. Autor je tehdy pořídil, ale nikdy je nevystavil. Ožívají po dlouhých desetiletích až nyní.

Nejde jen o dokument venkova před rokem 1989. Štreit zachycuje mezilidské vztahy, tradice, radosti i těžkosti běžného života. Vesnice se v jeho obrazech stává zmenšeným modelem celé společnosti. Vidíme zde soudržnost i osamění, únavu i naději.

Co je však podstatné – jeho fotografie nejsou senzací ani kritikou z odstupu. Vznikaly z osobního vztahu, z důvěry a dlouhodobého kontaktu s místními lidmi. Štreit nikdy nestál stranou. Byl součástí prostředí, které fotografoval. A právě tato lidskost dává jeho snímkům sílu i po desítkách let.

Odvaha tvořit i v těžkých časech

Druhá část výstavy připomíná Štreitovu kurátorskou činnost na Sovinci, kde od roku 1974 vytvořil místo setkávání umělců mimo oficiální kulturní centra. V době normalizace, pod dohledem cenzury a státní moci, dokázal vybudovat prostor svobodné výměny názorů a tvorby.

Rok 1982 přinesl dramatický zlom – byl obviněn z hanobení republiky. Tato zkušenost by mnohé zlomila. U něj však posílila odhodlání pokračovat. I když mohl vystavovat jen omezeně a převážně v alternativních prostorech, nepřestal tvořit ani podporovat ostatní.

Aktivita jako životní postoj

Život Jindřicha Štreita ukazuje, že aktivita není otázkou věku, ale postoje. Po celý život se zajímá o sociální témata, o lidi na okraji společnosti, o ty, kteří nejsou příliš vidět. Fotografoval seniory, zdravotně znevýhodněné, lidi v těžkých životních situacích. Vždy s respektem a empatií.

Jeho příběh může být inspirací: každý z nás může být aktivní v rámci svých možností. Někdo pomáhá fotografií, jiný dobrovolnictvím, péčí o blízké nebo zájmem o sousedy. Důležité je nezůstat lhostejný.

Výstava Z města ven! se tak v zásadě neohlíží do minulosti. Vypovídá spíše o tom, že i v osmdesáti lze být plný energie, zájmu a chuti tvořit. A že aktivní život, otevřenost vůči druhým a ochota pomáhat dávají lidskému stáří hloubku i smysl.