Vladimír Havlík | SOFT SPIRIT
Vladimír Havlík | SOFT SPIRIT
Akce, vizuální poezie, autorské knihy, objekty, kresby, obrazy 1977 – 2007
18. 1. – 25. 3. 2007
Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet
Retrospektiva díla Vladimíra Havlíka volně navazovala na řadu předcházejících výstavních akcí Muzea umění, zaměřených na významné místní osobnosti, jejichž tvorba však dosáhla více než regionálního významu. Po výstavách Miroslava Šnajdra, Slavoje Kovaříka, Ivo Přečka, Václava Stratila či Radoslava Kutry se jednalo o první soubornou přehlídku díla umělce střední generace, která mapuje všechny důležité etapy jeho tvorby.
Vladimír Havlík (*1959) bývá považován za postmoderního umělce. Pohybuje se na pomezí různých žánrů, témat, technik. Počátky jeho tvorby spadají do konce 70. let. V té době začíná provádět velmi osobní performance, které v průběhu 80. let přerostly ve veřejná a hromadná happeningová vystoupení. Během svých studií na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se jeho ateliér stává jedním z neoficiálních center místní umělecké komunity. Extrovertní akce s přáteli vyvažuje meditativně pojatými velkoformátovými kresbami půdorysů chrámů. Dlouhé hodiny věnuje výrobě autorských knih, v nichž uplatňuje smysl pro hravý detail. Velkým překvapením pro návštěvníky jistě bude množství drobných autorských objektů. Konceptuálně laděné artefakty v detailech velice jasně dokumentují konkrétní problémy Havlíkovy tvorby. Podobně jako v malbě či autorské knize řeší otázky interpretace a originality, fragmentace a defragmentace textu, rozpadu a smyslu obrazu, zabývá se poetikou barev i recyklací. Zastřešujícím tématem je však vztah mezi tvůrcem a divákem – autorsky iniciovaná hra, v níž je jen naznačený možný směr interpretace díla. Svými aktivitami vytváří pro sebe i pozorovatele prostor, v němž jsou reálné i čistě výtvarné elementy jen výchozím materiálem k dalšímu – konceptuálnímu přetvoření.
Výstavní projekt vznikal ve spolupráci s kurátorem Radkem Horáčkem z brněnského Domu umění, kde také měl svoji premiéru. Olomoucká verze výstavy, na rozdíl od prvního uvedení v Brně, kde byl velký důraz kladen na představení Havlíkovy akční a malířské tvorby, vůbec poprvé souborně představila komorní část jeho díla – autorské knihy, objekty a vizuální básně společně s dochovanými záznamy jeho akcí.
K výstavě vyšel obsáhlý katalog.