Sv. Václav, křesťanský kníže a mučedník
Vletech 1641–1643 namaloval Karel Škréta se svými spolupracovníky celkem třicet dva velkoformátových pláten znázorňujících výjevy z legendy sv. Václava a jeho posmrtné slávy. Soubor, který vznikl pro ambit kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze, byl po zrušení konventu v době josefinských reforem rozprodán a do dnešních dnů se z něj zachovalo pouze osm obrazů, přičemž jeden nepochází ze Škrétovy dílny. Tři malby se nacházejí ve sbírce Národní Galerie v Praze, jedna v Muzeu umění Olomouc a ostatní se dostaly do rukou soukromých vlastníků. Nedávno dokončené restaurování obrazu „Sv. Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely“, vystaveného ve stálé expozici Arcidiecézního muzea, a také dalšího plátna, „Sv. Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie“, který je v dnes soukromém majetku, se stalo vítanou příležitostí k vystavení obou děl společně. Malou expozici v Obrazárně Arcidiecézního muzea doplňuje dokumentace restaurátorských prací na obou obrazech, provedených v letech 2021 a 2024 ak. mal. Šárkou a Petrem Bergerovými, a také oslavný spis k poctě sv. Václava D. Wenceslao Bohemorum duci ac martyri inclyto sertum […] z let 1643–1644, zapůjčený z fondu knihovny Strahovského kláštera v Praze.
Klášter augustiniánů bosáků na Zderaze byl v baroku nejen centrem svatováclavského kultu, ale díky své bohaté knihovně také místem rozvoje českého děje-pisectví. V klášteře byl uchováván obraz, uctívaný jako vera effigies, tj. pravá podoba sv. Václava (dnes v Muzeu hlavního města Prahy), a rukopis svatováclavské legendy ze 14. století Ut annuncietur. Ta se spolu s kronikami Jana Dubravia (Historia Regni Bohemiae) a Václava Hájka z Libočan (Kronika česká) stala hlavní zdrojem inspirace pro vzdělaného převora kláštera P. Aegidia à s. Joanne Baptista, autora ideové koncepce maleb i vystaveného oslavného spisu. Jeho ilustrace zhotovené řádovým rytcem fraterem Henricem vycházejí z kompozic Škrétových obrazů a dávají tak alespoň částečnou představu i o podobě nedochovaných maleb.
Obě malby spojilo restaurování v ateliéru Šárky a Petra Bergerových v letech 2021 a 2024. Nyní vytvořily společně malou expozici, kterou doplňuje dokumentace restaurátorských prací a také oslavný spis k poctě sv. Václava.
Jednotlivá plátna byla financována různými donátory. Obraz Sv. Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely, který je sedmým z cyklu, lze pravděpodobně spojit s doktorem Izaiášem Hannem. V pořadí desátou malbu – Sv. Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie – pak objednal a zaplatil tehdejší primátor Starého Města pražského Václav Vořikovský z Kunratic. Na obraz nechal namalovat dokonce vlastní vinici spolu s vinařskou kaplí sv. Máří Magdaleny (vystavěná 1635), za níž lze rozpoznat siluetu svatovítské katedrály nebo věže Strahovského kláštera. Kaple stojí dodnes, v roce 1956 však byla jako vůbec první historická stavba v Čechách přemístěna z původního místa o cca 31 metrů směrem dolů, proti proudu Vltavy.
Cyklus, přestože vznikal s menší či větším podílem Škrétových dílenských spolupracovníků, náleží k významný památkám české barokní malby, charakteristické výrazným akcentem zemského patriotismu. Jednotlivé scény měly vliv i na následný rozvoj svatováclavské ikonografie, v níž je světec zobrazován nejen jako vzor křesťanského panovníka, moudrého a laskavého, ale také jako bojovník proti nevěřícím.
- Výstava: Sv. Václav, křesťanský kníže a mučedník. Dva restaurované obrazy ze Svatováclavského cyklu z kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze
- Koncepce: Helena Zápalková
- Restaurátorské práce: ak. mal. Šárka a Petr Bergerovi
- Spolupráce: Ondřej Žák, Bradna restaurování, s. r. o.
- Grafický design: Petr Šmalec
- Instalace: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žák
- Zapůjčitelé: Královská kanonie premonstrátů na Strahově, soukromá sbírka