Století relativity I.

Cílem stálé expozice je představení toho nejlepšího ze širokého – často názorově a stylově protikladného – spektra klíčových nebo jinak důležitých děl umění první poloviny 20. století, která jsou součástí bohaté sbírky Muzea umění Olomouc.

V podkroví muzea, ve výstavním prostoru Mansarda, jsou instalována díla z první poloviny 20. století. Důraz je položen především na ta malířská a sochařská díla, která postihují základní proudy a tendence v českém moderním umění sledovaného období. Těžiště expozice spočívá v představení moderních směrů od expresionismu, kubismu a kuboexpresionismu až k civilismu nebo naopak exotismu dvacátých let. Závěr dvacátých let a třicátá léta jsou věnovány abstraktním projevům a surrealismu. Poslední část expozice pak tvoří díla reflektující v různých podobách dobu válečné apokalypsy. Specifickou kapitolu této části expozice pak představuje moderní krajinomalba, jejíž nejvýraznější díla rovněž (byť jiným jazykem) reflektují atmosféru doby, ve které vznikly.

Další část expozice, která v Obrazárně zahrnovala výtvarná díla druhé poloviny 20. století, ustoupila aktuálním krátkodobým výstavním projektům a bude součástí připravované expozice Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Pro veřejnost zůstala zachována prostřednictvím virtuální prohlídky.