POCHOVÁNI BYLI UPROSTŘED CHRÁMU

13 06 2024 - 25 08 2024
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Digitalizovaná schrána s ostatky Přemyslovských knížat
Digitalizovaná schrána s ostatky Přemyslovských knížat

OSTATKY OLOMOUCKÝCH PŘEMYSLOVCŮ A JEJICH POHŘEBNÍ SCHRÁNY

Šest let zkoumali odborníci ostatky nalezené v roce 2017 v olomouckém kostele sv. Štěpána při Klášterním Hradisku. Postupně potvrdili původní hypotézu, že se jedná o první olomoucké Přemyslovce – Otu I. (1045–1087) s manželkou Eufemií, zřejmě Otu III. (1122–1160) s manželkou Durancií a jejich děti a snad i biskupa Jana. Nová výstava Pochováni byli uprostřed chrámu, která začíná 13. června 2024 v Arcidiecézním muzeu Olomouc, ukazuje výsledky bádání včetně vizualizace obličejů některých členů vládnoucího rodu.

„Konkrétně jde o rekonstrukci tváří kněžny Eufemie, kněžny Durancie a jednoho ze synů Oty III. Metodou vícesnímkové fotogrammetrie se nám podařilo vytvořit detailní digitální modely jejich lebek. Ve spolupráci s brazilským specialistou Cicerem Moraesem, který mimo mnoha jiných slavných tváří dal v poslední době podobu svatému Vojtěchovi, jsme doplnili svalstvo a měkké tkáně. Návštěvníci tedy uvidí reálnou podobu těchto osobností,“ vysvětluje geoinformatik Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie, které se mimo jiné zabývá 3D modelací historických objektů.

OSTATKY OLOMOUCKÝCH PŘEMYSLOVCŮ A JEJICH POHŘEBNÍ SCHRÁNY

Šest let zkoumali odborníci ostatky nalezené v roce 2017 v olomouckém kostele sv. Štěpána při Klášterním Hradisku. Postupně potvrdili původní hypotézu, že se jedná o první olomoucké Přemyslovce – Otu I. (1045–1087) s manželkou Eufemií, zřejmě Otu III. (1122–1160) s manželkou Durancií a jejich děti a snad i biskupa Jana. Nová výstava Pochováni byli uprostřed chrámu, která začíná 13. června 2024 v Arcidiecézním muzeu Olomouc, ukazuje výsledky bádání včetně vizualizace obličejů některých členů vládnoucího rodu.

„Konkrétně jde o rekonstrukci tváří kněžny Eufemie, kněžny Durancie a jednoho ze synů Oty III. Metodou vícesnímkové fotogrammetrie se nám podařilo vytvořit detailní digitální modely jejich lebek. Ve spolupráci s brazilským specialistou Cicerem Moraesem, který mimo mnoha jiných slavných tváří dal v poslední době podobu svatému Vojtěchovi, jsme doplnili svalstvo a měkké tkáně. Návštěvníci tedy uvidí reálnou podobu těchto osobností,“ vysvětluje geoinformatik Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie, které se mimo jiné zabývá 3D modelací historických objektů.

VSTUPenky

STÁLÉ EXPOZICE ARCIDIECÉZNÍHO MUZEA

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM

ZDÍKŮV PALÁC (od 1. října do 31. března uzavřen)

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM, MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ

VSTUPenky

STÁLÉ EXPOZICE ARCIDIECÉZNÍHO MUZEA

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM

ZDÍKŮV PALÁC (od 1. října do 31. března uzavřen)

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM, MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ

DNA, ANTROPOLOGIE I PÍSEMNÉ PRAMENY

Identifikace jednotlivých osob se opírá o výsledky různých analýz a jejich kombinaci. Radiouhlíková data rozdělila ostatky do dvou skupin: první spadá od konce 10. a do starší části 11. století, druhá od 2. čtvrtiny 11. do poloviny 12. století. Do první skupiny patří ostatky muže a ženy. „Jedinec, kterého jsme označili číslem 3, se dožil 30 až 40 let, což odpovídá podle známých dat Otovi I. Také víme, že jej Eufemie přežila o více než 20 let. Dožitý věk jedince označeného číslem 6 je více než 60 let, což opět odpovídá písemným pramenům,“ říká archeolog Jan Frolík.

Analýza DNA dále prozradila, že další dva jedinci byli sourozenci, z toho jedny ostatky patřily dítěti ženského pohlaví. V rodokmenu olomouckých Přemyslovců tomu odpovídá Marie a jeden z dvojice bratrů Břetislav nebo Vladimír. „U Marie životopisná data neznáme. Naopak velmi dobře odpovídají našemu nálezu poznatky o jejím bratrovi. Sourozenci Břetislav a Vladimír se dožili podle písemných pramenů přibližně 55 let, náš jedinec na základě antropologie 40–50 let,“ prozrazuje Frolík. Třetí ženou nalezenou ve schráně byla kněžna Durancie, manželka Oty III. Dětleba. Opět odpovídal věk dožití (40-60 let, podle antropologie 50-60 let) s tím, že naznačuje pozdější datum úmrtí. V pramenech se totiž udávají nedoložena data 1172 nebo 1191,“ doplňuje Frolík.

Zbývající dva jedinci byli muži a výzkumníci měli tři možné kandidáty: druhý ze sourozenecké dvojice Břetislav/Vladimír, jejich otec Ota III. nebo olomoucký biskup Jan III. „Sourozenecká dvojice Břetislav a Vladimír se podle sporých údajů dožila téměř stejného věku (asi 55 let). Antropologicky by mohl spíše odpovídat jedinec označený číslem 5, jehož věk byl stanoven v obecné kategorii „dospělý“. Jedinec číslo 4 (dožití 35–50 let) by pak dobře odpovídal Otovi III. Dětlebovi, který zemřel v 38 letech. Nelze však vyloučit ani ztotožnění s již zmíněným chybějícím sourozencem Břetislavem či Vladimírem. Obdobně je tomu u biskupa Jana III., u něhož kromě úmrtí (1157) neznáme žádná životopisná data. Biskupem byl od roku 1150, což předpokládá dospělý věk, takže odpovídá oběma možnostem,“ uzavírá Frolík.

Samotné ostatky Přemyslovců návštěvníci na výstavě neuvidí, budou v souladu s jejich přáním opět uloženy v prostorách Klášterního Hradiska.

VZÁCNÉ SCHRÁNY

Odborným umělecko-historickým průzkumem prošly i dvě pohřební schrány z roku 1718, kdy prošlo přemyslovské mauzoleum poslední rekonstrukcí. Leoši Mlčákovi se podařilo určit i autory schrán. Vnější cínovou vytvořil olomoucký cínař Jan Karel Behr (asi 1665–1725), který je například autorem i cínové rakve biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v olomoucké katedrále. Autorem malířské výzdoby vnitřní schrány je pak brněnský malíř Jan Jiří Etgens (1693–1757).

„Obě schrány byly v relativně velmi dobrém stavu. Vykazovaly známky násilného vniknutí – u obou byly vylomeny zámky a barevná vrstva vnitřní malované schrány byla poškozena vlivem kolísající vlhkosti. Proto prošla komplexním restaurováním, při němž byly na vnější schráně doplněny ulomené detaily, barevná vrstva na malované schráně byla upevněna a stabilizována. Nejvíce poškozená místa byla doplněna pomocí retuší,“ prozrazuje kurátorka Simona Jemelková.

KATALOG

Výstava, která v Arcidiecézním muzeu po celé léto doplní oblíbený turistický cíl – starobylý Zdíkův palác – nabídne návštěvníkům během prázdnin komentované prohlídky i výstavní katalog, který bude součástí řady restaurátorských katalogů MUO. „Na léto pak plánujeme další odborný průzkum, který by měl navázat na zkoumání pohřbů olomouckých Přemyslovců, tentokrát v olomoucké katedrále. Ale je teprve v počátcích,“ uzavírá Jemelková.

Ostatky olomouckých Přemyslovců našli v roce 2017 historik umění Leoš Mlčák společně tehdejším hradiským farářem Přemyslem Hanákem. Mlčák tehdy faráře upozornil na téměř zapomenutý příběh zakladatelů Klášterního Hradiska, údělných olomouckých knížat konce 11. a 12. století, jejichž ostatky měly být druhotně uloženy v sakristii kostela sv. Štěpána. Oba muži se společně rozhodli ověřit informaci z archivních záznamů a po otevření zazdívky opravdu objevili skrytou místnost s pohřebními schránami.

VÝSTAVA: Pochováni byli uprostřed chrámu. Ostatky olomouckých Přemyslovců a jejich pohřební schrány
TERMÍN: 13 06 – 25 08 2024
VERNISÁŽ: 13 06 2024 v 18:30
MÍSTO: Arcidiecézní muzeum Olomouc, kaple Jana Křtitele
AUTOŘI KONCEPCE: Simona Jemelková, Jiří Šindelář
KURÁTORKA: Simona Jemelková
PŘEKLAD: Simona Jemelková, Zuzana Henešová
RESTAUROVÁNÍ: Ivan Houska, Jiří Látal, Vendulka Otavská 
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Vlastimil Sedláček
GRAFICKÝ DESIGN: Petr Šmalec, Beata Rakowská
INSTALACE: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žák
ZAPŮJČITEL: Římskokatolická farnost Olomouc – Klášterní Hradisko