Petr Brandl | Malíř neřestí pozemských

Ve spolupráci s Národní galerií připravilo Arcidiecézní muzeum upravenou reprízu výstavy „Petr Brandl. Malíř neřestí pozemských“, která byla premiérově připravena na přelomu roku 2004–2005 právě Národní galerií v Praze. Představen byl méně tradiční výběr z díla jedné z hlavních malířských osobností českého baroka. Petr Brandl (1668–1735) byl skutečně dominantní postavou českého barokního umění, ve své době byl neobyčejně populární a jistou auru výjimečnosti navíc dodnes umocňuje jeho nonkonformní životní styl.

Olomoucká výstava převzala po pražské premiéře většinu obrazů, pouze některé nemohly být s ohledem na jejich stav zapůjčeny, ale naopak byly vybrány některé nové. Podařilo se tak shromáždit reprezentativní výběr obrazů Petra Brandla, které jeho dílo ukazují v poněkud jiném světle. Cílem výstavy je totiž ukázat specifický okruh děl, které lze tématicky zahrnout pod označení žánry. Tímto termínem se definují výjevy z každodenního života, které však nejsou jen více či méně pikantními scénami všedního dne, ale nesou především v podtextu klíčové moralizující poselství. To mělo někdy otevřenější, někdy však skrytou formou plnou zašifrovaných symbolů a gest, která jsou často dnešnímu diváku jen obtížně srozumitelná, pozorovatele nabádat k reflexi jeho hříšného či nečestného života a přimět jej k nápravě. Postavy kuřáků, pijanů, nerovných párů či mastičkářů, kteří šarlatánsky zjišťují graviditu dívek tedy ukazují jakési barokní speculum – zrcadlo, které vede křesťana k poznání špatných příkladů a tak nakonec k možnosti vědomé volby „správné“ a ctnostné křesťanské cesty životem. Takto tématicky zaměřené malby Petra Brandla a jeho následovníků byly doplněny analogickými díly soudobých holandských malířů, kteří se mravoličnému žánru věnovali zcela programově.