Miroslav Střelec / V ploše i v prostoru

Grafik v oborech užité a volné grafiky, typograf a designér Miroslav Střelec (5. 11. 1943 Olomouc – 10. 2. 2014 Praha), patřil k výrazným a podnětným osobnostem olomouckého výtvarného a veřejného života již od roku 1968, kdy se do rodného města vrátil po absolvování vojenské služby. Přesto zhodnocení jeho rozsáhlé tvorby na sebe nechalo dlouho čekat. Po několika dávných výstavách spíše komorního charakteru (1972 Olomouc, 1974 a 1978 Brno, 1985 a 2009 Olomouc) se myšlenkou o uspořádání Střelcovy první retrospektivní výstavy vážně zaobíral jeho bývalý kolega a ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal v roce 2013. Během přípravy výstavy a katalogu, odpovídajících jeho významu nejen v rámci olomoucké výtvarné kultury, však autor zemřel. Nyní tedy splácíme dluh, abychom adekvátně zhodnotili Střelcovo rozsáhlé dílo.

V letech 1960–1964 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti obor volná a užitá grafika. Po krátké epizodě výtvarníka v táborském divadle je zásadní Střelcův podíl na vizuálním stylu olomoucké Oblastní galerie výtvarného umění, předchůdkyně dnešního Muzea umění Olomouc, kde byl zaměstnán v letech 1968–1988. Současně s tím, prostřednictvím veřejné služby Dílo Českého fondu výtvarných umění, realizoval řadu stálých i krátkodobých expozic (např. mezinárodních výstav květin na výstavišti Flora Olomouc), řadu objektů a trojrozměrných úprav interiérů i exteriérů budov. Výtvarné cítění grafika povyšoval na prostorovou hru. V roce 1988 odešel na volnou nohu a koncentroval se více na spolupráci s architekty a na korporátní design. Od roku 1995 spolupracoval s grafiky Jiřím Machem a Romanem Přidalem, kteří převáděli Střelcovy kresebné návrhy log, jednotných vizuálních stylů, volných grafik i architektury do digitální podoby.

Střelec v rámci českého užitého umění vynikal kromě vlastní plakátové tvorby také schopností rozvádět grafické schéma do trojrozměrné dimenze a naopak třetí rozměr vracet do plochy. Charakteristická hra prolínání plochy a prostoru, jejich znejasňování nebo naopak konkretizace ve specificky používané grafické zkratce činí jeho dílo objevným a jedinečným.

V letech 1968–2010 v oblasti užité grafiky navrhl kolem dvou set plakátů a plakátových šablon, na tři sta ochranných firemních značek, piktogramů, design manuálů a dalších forem vizuální komunikace. Vytvořil početnou řadu grafických úprav katalogů, pozvánek k výstavám a dalších drobnějších tiskovin (např. obaly gramofonových desek, průmyslové obaly). Přes sto návrhů bychom napočítali také pro interiéry a exteriéry veřejných i soukromých budov. Sporadicky se věnoval volné tvorbě, jak to dokládá dochovaný cenný soubor tušových kreseb z roku 1976 nebo konvolut velkoformátových barevných serigrafií z nultých let 21. století.

V roce 1997 přišel Miroslav Střelec během povodní o značnou část svého archivu, což znemožňuje rekonstruovat věrně podobu jeho díla. Přesto výstava představuje všechny oblasti jeho tvůrčího nasazení. Za pozornost stojí také katalog výstavy, který vedle dvou uměleckohistorických statí (Martin Fišr a Martina Mertová), jedné vzpomínkové črty (Pavel Zatloukal) a biografických údajů přináší dosud nejkomplexnější výběrový soupis jeho plakátů, log a významných realizací v architektuře, včetně autorova medailonu a důsledného soupisu výstav a literatury (Ladislav Daněk, Martin Fišr).