Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma

17 02 2026 - 26 04 2026
Johann Daniel Herz st. (1693 Augsburg – 1754 Augsburg), Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi, kolem 1735, lept s mědirytem, 819 x 1210 mm, Muzeum umění Olomouc
Johann Daniel Herz st. (1693 Augsburg – 1754 Augsburg), Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi, kolem 1735, lept s mědirytem, 819 x 1210 mm, Muzeum umění Olomouc
Středobodem výstavy ve Strahovském klášteře je výjimečný barokní tisk augsburského kreslíře, rytce a nakladatele Johanna Daniela Herze staršího (1693–1754) – Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi – pocházející z doby kolem roku 1735. Je považován za vůbec největší historickou grafiku, jaká byla ve své době vytištěna z jedné matrice na jediný list ručního papíru (82 × 121 cm). Dílo pochází ze sbírky Muzea umění Olomouc a po náročném restaurování bylo veřejnosti poprvé představeno v loňském roce na výstavě konané v olomouckém Arcidiecézním muzeu, v prostorách někdejšího Zdíkova paláce.

Herz zobrazuje Jeruzalém z ptačí perspektivy jako opevněné město zaplněné stavbami i obrovským množstvím postav, mezi nimiž lze rozeznat řadu biblických dějů a míst, a především všechny klíčové epizody Kristova velikonočního příběhu, odehrávající se současně v jediném okamžiku. Na grafiku však nelze nahlížet pouze jako na pozoruhodné umělecké dílo; neméně zajímavá je i její funkce, úzce spjatá se zbožnými praktikami virtuálních poutí a s opakovaným zpřítomňováním velikonočních událostí.

Palestina, od nejstarších dob vnímaná jako Svatá země (Terra Sancta), byla pro křesťany autentickým vzpomínkovým prostorem, kam již záhy po Kristově smrti směřovali první poutníci. Vydat se na pouť však nebylo jednoduché: vysoké náklady, časová náročnost i nebezpečí spojená s cestou činily z pouti pro mnohé věřící jen obtížně dosažitelný cíl. Již ve středověku se proto rozvinuly specifické techniky, které napomáhaly konstruovat představu Jeruzaléma mimo čas a prostor – tedy v mysli a srdci poutníka. Vedle zbožných textů se k těmto imaginárním cestám začaly záhy využívat také poutní zprávy a suvenýry, cestopisy, mapy i specifická umělecká díla. Ukázky některých z nich doprovázejí Herzovu grafiku na výstavě, která byla pro Strahovský klášter výrazně obměněna a obohacena především o díla z jeho vlastních sbírek.

Klášter premonstrátů na Strahově spojuje s námětem výstavy i s Olomoucí hned několik významných souvislostí. Klíčovou roli mezi nimi hraje jeho zakladatel, olomoucký biskup Jindřich Zdík, který byl rovněž dvojnásobným poutníkem do Jeruzaléma. Ve středověkých pramenech je Strahovský klášter navíc označován jako Hora Sión (Mons Sion) a jeho topografie je symbolicky vztahována k Jeruzalému. Tyto okolnosti stály již před pětadvaceti lety u zrodu výstavy Sión – Jeruzalém – Praha, na niž současný výstavní projekt volně navazuje.


informace o výstavě

  • Autorka: Helena Zápalková
  • Kurátor: Libor Šturc
  • Odborná spolupráce: Hedvika Kuchařová
  • Restaurování: Veronika Langer Klimszová, Tomáš Guľaš, Ondřej Žák
  • Grafický design: Martin Cenkl, Kateřina Manková
  • Překlad: Anna Zápalková
  • Video: Kamil Zajíček
  • Zapůjčitelé: Arcibiskupství olomoucké, Muzeum umění Olomouc, Vědecká knihovna v Olomouci, soukromá sbírka