1. 3. – 13. 5. 2007
Muzeum moderního umění | Trojlodí
Více než šest set domácích a zahraničních výstavních aktivit a zastoupení v mezinárodních sbírkách (Victoria and Albert Museum, Londýn, Bibliothéque nationale, Paříž, International Center of Photography, New York, The National Gallery of Art, Chicago ad.) svědčí o mimořádné kvalitě a obecné srozumitelnosti Štreitova díla. Štreit dokumentuje stále stejná témata – každodenní lidské rituály a události měnící anonymní lidské životy. Svatby, pohřby, zabijačky zrovna tak jako volby, schůze, brigády se v jeho podání stávají víc než jen prostým záběrem. Štreit přináší důvěrný, a přitom zřejmý a snadno čitelný obraz lidského života, ať už byl pořízený v bývalých Sudetech či Bretani, Japonsku nebo na Sibiři.
Jindřich Štreit (*1946) se dokumentární fotografii především vesnického života věnuje od počátku 70. let. Po absolutoriu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vyučuje na základních školách (Rýmařov, Sovinec, Jiříkov), současně se začíná angažovat jako iniciátor kulturních akcí. V průběhu normalizačních let se budova staré školy na Sovinci díky jeho osobní iniciativě stává útočištěm pro mnoho výtvarníků a jejich neformální výtvarné aktivity. V návaznosti na své přátelské kontakty se v červnu roku 1982 zúčastňuje neoficiálního výstavního projektu Setkání na tenisových dvorcích TJ Sparty v Praze – Bubenči. Již hodinu po zahájení je akce úředně zakázaná. Štreitovy fotografie však vydráždí pozornost tajné policie natolik, že je následně vzat do vazby, která vyvrcholí desetiměsíčním trestem odnětí svobody. Soukromý archiv jeho fotografií, negativů, dokonce i jeho fotoaparát zabavuje STB s odůvodněním, že tak chce zamezit páchání další trestné činnosti. Po návratu z vězení může být zaměstnán pouze v dělnických profesích. O to víc se věnuje dokumentování života kolem sebe.
Po sametové revoluci vytváří větší koncepční celky (Ženská věznice, Břevnovský klášter, Cesta ke svobodě) a své projekty začíná realizovat i v zahraničí. Fotografuje ve Francii, Anglii, Rakousku, Německu, Japonsku, Maďarsku, Rusku, kde rovněž vystavuje a přednáší. Od poloviny 90. let se znovu vrací k pedagogické činnosti a vyučuje na pražské FAMU a na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.
K výstavě, pořádané v souvislosti s autorovými 60. narozeninami, vychází výpravná publikace z nakladatelství KANT.