Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách

31 05 2024 - 29 09 2024
Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Arcibiskupský zámek Kroměříž, Manský sál, výmalba Franz Anton Maulbertsch.
Arcibiskupský zámek Kroměříž, Manský sál, výmalba Franz Anton Maulbertsch.

Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) náleží mezi nejvýznačnější představitele středoevropské malby pozdního baroka. Pocházel od Bodamského jezera, na konci třicátých let 18. století se trvale usídlil ve Vídni a ve druhé polovině 18. století podstatným způsobem ovlivnil také malířské dění na Moravě a v Čechách. S jeho jménem dnes můžeme spojit řadu významných realizací nástěnných maleb a oltářních obrazů v interiérech zdejších kostelů. Jeho nepřehlédnutelným epilogem se stala výmalba Filozofického sálu knihovny premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, kde na přání objednavatele navázal na obdobnou úlohu, jíž se prezentoval již o dvě desetiletí dříve v knihovně premonstrátského kláštera v Louce u Znojma (zrušeném Josefem II. v roce 1784). Výstavu s tvorbou tohoto výrazného malíře připravilo Muzeum umění Olomouc od 3. 5. do 29. 9. 2024 v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde také zanechal výraznou uměleckou stopu.

Maulbertsch v době vrcholu své tvorby přijímal zakázky z různých koutů tehdejší habsburské monarchie i za jejími hranicemi. Značná pracovní vytíženost jej proto záhy přiměla k zavedení efektivně pracujícího ateliéru, v němž se v průběhu čtyř desetiletí vystřídalo hned několik výrazných, jinak samostatně působících malířů. Maulbertsch se sám obvykle soustředil na nástěnnou malbu, její kompoziční rozvrh a figurální složku. Vyhotovením oltářních obrazů nezřídka pověřoval své kolegy, ať již zastřešené chodem dílny, nebo speciálně pro konkrétní zakázku přizvané. V obou případech pak tito umělci vypracovávali zadané oltářní obrazy v tzv. Maulbertschově způsobu, byť se ve svých samostatných pracích prezentovali osobním, často vizuálně odlišným malířským projevem. Maulbertschova role se v těchto případech omezovala na vypracování olejové skici, předkládáné ke schválení objednavateli a následně poskytované jako víceméně závazný podklad malíři, kterému Maulbertsch práci na obraze svěřil.

Výstava v chronologickém sledu představí proto nejen výběr z rozsáhlé Maubertschovy tvorby realizované na Moravě a v Čechách, ale přiblíží také samotný dílenský provoz. A to zejména prostřednictvím děl Maulbertschova vídeňského kolegy a vrstevníka Felixe Iva Leichera (1726–1812), stojícího mimo provoz dílny, a také téměř o generaci mladšího Josefa Winterhaldera ml. (1743–1807), někdejšího Maulbertschova žáka, následovníka a opakovaně spolupracovníka, vystupujícího zejména v počátcích jeho kariéry v rámci dílenského provozu. Ohlasy Maulbertschova osobitého stylu zastupuje několik dalších, autorsky často obtížně uchopitelných prací.

Maulbertsch v době vrcholu své tvorby přijímal zakázky z různých koutů tehdejší habsburské monarchie i za jejími hranicemi. Značná pracovní vytíženost jej proto záhy přiměla k zavedení efektivně pracujícího ateliéru, v němž se v průběhu čtyř desetiletí vystřídalo hned několik výrazných, jinak samostatně působících malířů. Maulbertsch se sám obvykle soustředil na nástěnnou malbu, její kompoziční rozvrh a figurální složku. Vyhotovením oltářních obrazů nezřídka pověřoval své kolegy, ať již zastřešené chodem dílny, nebo speciálně pro konkrétní zakázku přizvané. V obou případech pak tito umělci vypracovávali zadané oltářní obrazy v tzv. Maulbertschově způsobu, byť se ve svých samostatných pracích prezentovali osobním, často vizuálně odlišným malířským projevem. Maulbertschova role se v těchto případech omezovala na vypracování olejové skici, předkládáné ke schválení objednavateli a následně poskytované jako víceméně závazný podklad malíři, kterému Maulbertsch práci na obraze svěřil.

Výstava v chronologickém sledu představí proto nejen výběr z rozsáhlé Maubertschovy tvorby realizované na Moravě a v Čechách, ale přiblíží také samotný dílenský provoz. A to zejména prostřednictvím děl Maulbertschova vídeňského kolegy a vrstevníka Felixe Iva Leichera (1726–1812), stojícího mimo provoz dílny, a také téměř o generaci mladšího Josefa Winterhaldera ml. (1743–1807), někdejšího Maulbertschova žáka, následovníka a opakovaně spolupracovníka, vystupujícího zejména v počátcích jeho kariéry v rámci dílenského provozu. Ohlasy Maulbertschova osobitého stylu zastupuje několik dalších, autorsky často obtížně uchopitelných prací.

Franz Anton Maulbertsch nebo Andreas Brugger, Diana a Kalisto, 1760, olej na papíře, 20,8 x 29,2 cm, Moravská galerie v Brně
Franz Anton Maulbertsch nebo Andreas Brugger, Diana a Kalisto, 1760, olej na papíře, 20,8 x 29,2 cm, Moravská galerie v Brně
Franz Anton Maulbertsch nebo Andreas Brugger, Diana a Kalisto, 1760, olej na papíře, 20,8 x 29,2 cm, Moravská galerie v Brně
Franz Anton Maulbertsch nebo Andreas Brugger, Diana a Kalisto, 1760, olej na papíře, 20,8 x 29,2 cm, Moravská galerie v Brně

Prostory Kroměřížského zámku nebyly pro uspořádání výstavy zvoleny náhodně. V roce 1759 zde Maulbertsch na objednávku olomouckého biskupa Leopolda Bedřicha z Egkhu uskutečnil výmalbu Manského sálu, který se tak stane přirozenou součástí prohlídky výstavy. Na další nástěnné malby a jednotně koncipované chrámové interiéry realizované Maulbertschovou dílnou na Moravě a v Čechách upozorní přímo ve výstavě digitální prezentace. Ve spolupráci se Seminářem dějin umění Masarykovy univerzity bude k výstavě vydán bohatě ilustrovaný katalog.

VÝSTAVA: Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách

  • TERMÍN: 31 05 – 29 09 2024
  • MÍSTO: Arcibiskupský zámek Kroměříž, Galerie
  • AUTOŘI VÝSTAVY: Petr Arijčuk, Marek Pučalík
  • KURÁTORKA VÝSTAVY: Helena Zápalková
  • ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: Lubomír Slavíček
  • KONZERVÁTORSKÉ A RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE: Jakub Barna, Šárka a Petr Bergerovi, Jana Mojžíšová, Petra Pavlíčková, Anna Píšťková, Dalibor Sedlák, Roman Ševčík, Jana a Tomáš Záhořovi, Ondřej Žák
  • GRAFICKÝ DESIGN: Vladimír Vaca
  • PŘEKLAD: Zuzana Henešová
  • INSTALACE VÝSTAVY: Jakub Barna, Dušan Sapara, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žák
  • PROPAGACE: Lukáš Horák, Tomáš Kasal
  • FOTOGRAFIE: Markéta Lehečková, Zdeněk Sodoma
  • ADMINISTRATIVNÍ A TECHNICKÁ PODPORA: Štěpánka Bieleszová, Lenka Havelková, Josef Tobolka
  • ZAPŮJČITELÉ: Benediktinské opatství v Rajhradě, Kanonie premonstrátů v Gerasu, Kanonie premonstrátů v Želivě, Konvent sester alžbětinek Brno, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Moravská galerie v Brně, Muzeum Kroměřížska, Národní galerie v Praze, Národní památkový ústav, Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou, Římskokatolické farnosti Hrádek u Znojma, Chýnov, sv. Václava v Mikulově,Tábor, Slezské zemské muzeum v Opavě, soukromí zapůjčitelé

Nad výstavou, která se koná u příležitosti 300. výročí narození malíře, převzali záštitu:

  • arcibiskup olomoucký Josef Nuzík
  • biskup brněnský Pavel Konzbul
  • velmistr a generál Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou J. M. Josef Šedivý, O. Cr