Dorota Sadovská: HRDINA NOSÍ BRNENIE, SVÄTEC JE NAHÝ

Dorota Sadovská je jednou z hlavních představitelek současné slovenské malby, působí však také na poli fotografie, videoartu, prostorových instalací a performance. Narodila se roku 1973 v Bratislavě, kde i dnes žije a tvoří. V roce 1997 absolvovala zdejší Vysokou školu výtvarných umení, o dva roky později dokončila studium na francouzské École Nationale des Beaux Arts v Dijonu. Veřejnosti se poprvé samostatně představila v roce 1995 na výstavě Acta v bratislavské galerii Nova. Od té doby zaznamenala na osm desítek samostatných vystoupení, zúčastnila se přinejmenším dalších dvou set skupinových výstav a k tomu dosud získala i třináct domácích nebo zahraničních ocenění. Její díla jsou zastoupena v mnoha soukromých i veřejných sbírkách (Slovenská národná galéria, Národní galerie Praha, Albertina ve Vídni, The University of Arizona Museum of Art v­Tucsonu).

Celou intermediální tvorbu Doroty Sadovské spojuje niterný zájem o lidské tělo, kterého se v každém ze segmentů své tvorby dotýká specifickým způsobem. Vždy však jde o pravdivou, hlubokou a intimní uměleckou výpověď. Od počátku velmi suverénně pracuje s médiem klasické malby a tradičními malířskými tématy. S velkou úctou a zároveň novátorsky uchopuje zobrazování křesťanských postav – Krista, Panny Marie, svatých i andělů, které se v jejím díle zabydlely už v polovině devadesátých let minulého století. Zpravidla monochromatické figury, jejichž modely jsou konkrétní lidé, pojímá autorka minimalisticky, bez atributů, šatů i vlasů, s expresivní řečí gest a pohledů. Neobvyklý je zvolený úhel zabírající figury světců z nadhledu, který navozuje dojem nadzemské perspektivy. Dorota Sadovská často také velmi sofistikovaně a individuálně pracuje s výstavním prostorem, díky čemuž její obrazy často překračují rovinu klasického dvojrozměrného díla a fungují jako objekty.