AKTUALITA | 13. 11. 2019
Po třiceti letech zjistil Jiří Knapp, že jej někdo během sametové revoluce vyfotil u ohrady vedle Muzea umění. Jeho fotku jsme totiž otiskli na obálce posledního vydání časopisu Muzeion. Tam jej poznal kamarád a okamžitě mu volal.
„Myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci. Vůbec si nepamatuji, že tam tehdy někdo fotil. Muzeion jsem si opatřil a opravdu jsem to já,“ směje se Jiří Knapp s tím, že největší legraci z třicet let staré fotografie měly jeho děti.
V listopadu 1989 mu bylo teprve patnáct let, přesto mu nebylo dění kolem něj jedno. „Vyrostl jsem v rodině, kde byl odpor ke KSČ jasně daný. Maminka byla věřící a tatínek kameníkem, takže také často spolupracoval s církví a k totalitnímu režimu byl velmi kritický. To se samozřejmě přeneslo i na mě,“ říká Jiří Knapp.
Listopadové dění ho tak velmi zajímalo, a to byl také důvod, proč dorazil k ohradě u dnešního Muzea moderního umění, ta totiž sloužila jako nezávislý informační zdroj. „Četl jsem si ty nejrůznější letáčky, a protože byly mnohé z nich pokrčené, tak jsem je rovnal. Nic jsem tehdy na ohradu nevěšel, nebo si to alespoň nepamatují.“
„Konec roku 1989 byl pro mě obrovsky vzrušující, akce na Envelopě, stavění zdi z krabic i polepená ohrada u muzea. Zajímavé to bylo i ve škole, nikdo nevěděl, jestli se můžeme angažovat a co nám vlastně hrozí,“ vzpomíná muž z obálky Muzeionu.
Jeho fotografii můžete vidět i na výstavě 1989, kterou už ve čtvrtek zahájí vernisáž v Muzeu moderního umění. Přijďte se podívat na snímky fotografů Vladislava Galgonka, Petra Zatloukala, Mileny Valuškové, Jindřicha Štreita, Zdeňka Sodomy, Michala Štosela či Luďka Peřiny a třeba se podobně jako Jiří Knapp poznáte i vy!