AKTUALITA | 7. 6. 2018 Dvě nové výstavy zahájilo ve čtvrtek 7. června Muzeum umění Olomouc na kroměřížském zámku. Obě jsou spojeny se jménem olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695), zakladatele proslulých sbírek.

AKTUALITA | 7. 6. 2018

Arcidiecézní muzeum Kroměříž / Arcibiskupský zámek Kroměříž
Vernisáž dvou výstav 7. 6. 2018 v 16.00

Knihovna biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna
(otevřeno do 28. 10. 2018)

Biskup Karel, který nakupoval knižní novinky z německých zemí, Francie, Nizozemí, Dánska, Anglie a samozřejmě i z habsburské monarchie, vytvořil ve své době zřejmě největší knihovnu na Moravě. Součástí expozice bude také globus a barokní měřicí přístroje zapůjčené z Národního technického muzea. Dalekohledy a další fyzikální předměty byly totiž za dob biskupa Karla důležitou částí knihovny.

Na rozdíl od jiných dobových sběratelů se biskup Karel soustředil na tituly aktuální, čerstvě vydané. Nebyl sběratelem rukopisů nebo knižních kuriozit. Na mysli měl především praktickou upotřebitelnost knihy – využití jejího obsahu pro učeneckou, správní, uměleckou či hospodářskou praxi. Když daroval sbírku olomouckému biskupství, aby zajistil její vlastnickou kontinuitu a vyhnul se možnému rozptýlení knihovny mezi příbuznými, blížila se ke konci výstavba kroměřížského zámku se dvěma knihovními sály. Aby zajistil další přírůstky, složil biskup vysoký finanční obnos, z jehož úroků se v budoucnu hradil nákup nových knih, jejich vazba i plat knihovníka.

V menší míře zakupoval nebo získal Karel z Lichtensteinu také části knihoven jiných osob. Asi nejrozsáhlejší byla akvizice přibližně 150 svazků ze sbírky někdejšího šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera (1622–1685), který byl upálen při čarodějnických procesech na Šumpersku. Zajímavé je, že v komisi, která Lautnera poslala na smrt, zasedali také lidé, kteří následně z jeho knihovny vybírali pro biskupa knihy obohacující jeho kroměřížskou sbírku.

Více informací najdete ZDE

Kabinet hudby II – Kapela biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna 
(stálá výstava)

Biskupská kapela patřila bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Biskup totiž přijímal a rozvíjel hudební trendy udávané vídeňským dvorem, zejména císařem-umělcem Leopoldem I. (1640-1705), a svým záběrem dalece překračoval hranice regionu.

Kroměřížská kapela biskupa Karla je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické veřejnosti. Bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem se zařadila mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Zásadní vliv na formování kapely měl nesporně skladatel, trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský (1639/1643–1693), jehož osobní sbírka muzikálií dnes tvoří základ nejstarší části kroměřížského hudebního archivu. Důležitá byla také činnost skladatele a houslového virtuoza Heinricha Ignatze Franze Bibera (1644–1704), kterého po odchodu z Kroměříže do Salzburku císař Leopold I. vyznamenal za jeho houslové umění zlatým řetězem a povýšením do šlechtického stavu.

Více informací najdete ZDE