AKTUALITA | 20. 10. 2017
Hned v první den okupace vypálili olomoučtí fašisté unikátní synagogu postavenou v maursko-byzantském stylu, která stála
za Terezskou bránou na dnešním Palachově náměstí. Její krásu, velikost i tragický válečný osud celé židovské obce nyní připomíná nová výstava v Arcidiecézním muzeu nazvaná Olomoucká synagoga (1897 – 1939).
„Výstava má dvě části. První tvoří samotná architektura synagogy a tvorba architekta Jakoba Gartnera, druhou pak náboženský život olomoucké židovské obce do roku 1942, který připomenou textové panely s medailony významných představitelů obce, dobové fotografie nebo dochované modlitební knihy,“ uvedla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová.
Návštěvníci uvidí i část dochovaného originálního vybavení zaniklé stavby jako lavice a vitrážová okna. „V olomouckém templu bylo původně kolem sta lavic, ale zachovalo se jich jen deset řad. Už na konci roku 1939 je koupila farnost v Olšanech u Prostějova, kde v místním kostele sv. Jana Křtitele sloužily až do roku 2003. Tři řady lavic se podařilo získat občanskému sdružení Respekt a tolerance pro nedávno zrekonstruovanou synagogu v Lošticích. Právě odtamtud nám zapůjčili jednu řadu lavic spolu s pěti vitrážovými okny, “ doplňuje kurátorka.
Na výstavě se podílela kromě Muzea umění také Židovská obec Olomouc. Z výstavy je pak nadšený její předseda a zároveň předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek: „Je skvělé, že jsou tady exponáty, které byly původně používány v olomoucké synagoze. Je tady také plno zajímavých textů a fotografií, které jsem ještě neviděl.“
Výstava představí i přerovského rodáka, architekta židovského původu Jakoba Gartnera, který postavil olomouckou synagogu v historizujícím stylu s maursko-byzantskými prvky. Stavěl ale i obytné domy, z nichž některé dodnes stojí v Olomouci. „Vyprojektoval třeba budovu Pöttingea ve stylu anglické gotiky. Jeho dílem je také vila Eduarda Hamburgera na rohu Vídeňské a Havlíčkovy ulice. Osobnost architekta i kontext jeho díla přiblíží přednáška Pavla Zatloukala,“ dodává.
Dny židovské kultury Olomouc
Nová výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc je součástí již desátého ročníku Dnů židovské kultury, které se konají od 19. do 29. října a jejichž pořadateli jsou kromě Muzea umění i Židovská obec a Centrum judaistických studií FF UP. Program festivalu je letos obsahově nasměrován právě k tématu synagogy. Filmová sekce představí čtyři dokumenty pohlížející na synagogu jednak jako na specifický architektonický „žánr“, ale také jako na místo stmelující komunitu a uchovávající tradici a kontinuitu.
Pro odborníky je určena mezinárodní konference Proměny židovského života: Moravští Židé na přelomu 19. a 20. století. Divadelním lákadlem festivalu je představení komorní inscenace Anna Franková v režii Šimona Spišáka, za něž slovenská herečka Lucia Korená z nitranského Nového divadla získala prestižní Dosku (obdobu českých Cen divadelní kritiky) za nejlepší ženský herecký výkon roku. „Dětem i dospělým je určena městská hra Přes zlaté kostky na cestě, která nabídne neobvyklou odpolední procházku městem s poznáváním osudů a příběhů členu zdejší židovské komunity,“ uvedl dramaturg festivalu Alexandr Jeništa. Dny židovské kultury nabídnou dětem kromě městské hry i pohádku. „Připravena je také nedělní loutková pohádka Hlupáci z Chelmu v podání pražského Studia Damúza,“ doplňuje Jeništa.
Hudebním vrcholem festivalu pak bude koncert izraelské skupiny Tatran. „Jazzově rockový nářez s prvky klasiky a elektroniky předvede trio Tatran, které se v Olomouci zastaví na turné mezi izraelskou Haifou a německým Frankfurtem.“
Návrat olomoucké tóry
K duchovním vrcholům festivalu pak bude patřit návrat vzácného pergamenového svitku tzv. olomoucké Tóry, který patříval místní židovské obci. Za války se stal součástí nacistických svozů cenností ze synagog a v šedesátých letech ji socialistický režim prodal do Anglie. Tóra restaurovaná v USA se jako dlouhodobá zápůjčka vrací olomoucké Židovské obci téměř 80 let po té, co byla naposledy čtena v olomoucké Gartnerově synagoze.
„Tóra musela být doopravena, aby se z ní dalo číst. V neděli pak bude doopravena specializovaným písařem přímo v Olomouci za doprovodu hostů a jejich jménem se budou dopisovat písmena. Poté bude slavnostně vnesena do synagogy,“ popisuje speciální nedělní program předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.
Foto: MUO/ Tereza Hrubá