Vernisáž v Arcidiecézním muzeu: Architektura v grafice 16.– 18. století

Grafiky uchovávané na zámku v Kroměříži zobrazují architekturu budov, jejich interiérů a zahrad, architekturu ideální i efemérní, vycházející z čiré fantazie a kreativity tvůrců. Nechybí zde ani oblíbené veduty a pohledy do městského interiéru a jeho každodenního či svátečního života.

„Přestože zobrazování architektury iniciovali v době renesance především sami architekti, brzy se rozvinulo jako samostatný umělecký žánr. Autory grafických předloh se vedle architektů stále častěji stávali také malíři a specializovaní kreslíři, jejichž návrhy uskutečňovali profesionálně vyškolení rytci,“ vysvětluje kurátorka Muzea umění Olomouc Helena Zápalková. „Za skutečně výjimečného umělce lze považovat italského grafika Giovanniho Battistu Piranesiho, jenž dokázal ve svých bravurních leptech antických památek propojit školení architekta, vědce-archeologa a invenci umělce. Právě jeho alba náleží v kroměřížské kolekci grafiky k těm vůbec nejcennějším.“

Sběratelství grafiky olomouckých biskupů a arcibiskupů úzce souvisí s dějinami kroměřížské zámecké knihovny, kterou v nově vybudované rezidenci založil v roce 1694 uměnímilovný biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Soubory grafických listů či bohatě ilustrované knihy se objevují v inventáři zámecké knihovny od samotného počátku a jejich počet v průběhu času narůstal cílenými nákupy i osobními odkazy jednotlivých prelátů. Do samostatné sbírky vyčlenil většinu grafických listů spolu se vzácným souborem staromistrovských kreseb archivář a knihovník Antonín Breitenbacher v roce 1932. Část grafických alb přesto zůstala i nadále součástí zámecké knihovny.