V Arcidiecézním muzeu můžete obdivovat zlatá roucha arcibiskupa Fürstenberga

12 12 2025

Bílé jubilejní paramenty arcibiskupa Fürstenberga, Vídeň, patrně Krickl & Schweiger, 1872–1875, Olomouc, Římskokatolická farnost sv. Václava. Foto: MUO - Markéta Ondrušková

V Klenotnici II. v Arcidiecézním muzeu Olomouc nově mohou návštěvníci zhlédnout vystavená jubilejní mešní roucha arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu. Ve stejných prostorách je pak vystavený i originální betlém Jana Knapa.

V roce 1873, když si olomoucká diecéze připomínala 20. jubileum od nástupu arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu (1853–1892), zakoupila olomoucká kapitula na světové výstavě ve Vídni bohatě zdobený bílý vyšívaný soubor oceňované firmy Krickl & Schweiger. V témže roce si pak k této soupravě nechala vyšít ještě druhou, zcela totožnou garnituru, kterou nechala opatřit arcibiskupovým vyšívaným erbem. Přestože soubor vznikl až v 70. letech 19. století, a to v profesionálních vyšívačských dílnách, opakuje oblíbené pozdně barokní kompozice barevných květů a zlatých, ornamentálních rozvilin, jaké známe především z Itálie.

Bílá nebo také zlatá liturgická barva mešních rouch je barvou světla, nevinnosti a čistoty. Symbolizuje nejvyšší možnou radost a je tedy barvou nejslavnostnější. Používá se o svátcích a slavnostech spojených s Kristem, s výjimkou připomínek jeho utrpení a smrti (Vánoce – slavnost Narození Páně; Zjevení Páně – slavnost tří Králů; Velikonoce – slavnost Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení), při mariánských svátcích a slavnostech (Zvěstování, Narození, Jména Panny Marie a dal.) a také při svátcích světců, kteří nezemřeli jako mučedníci. Současně je připomínkou andělů a výrazem radosti při všech oslavách eucharistie, používá se také při udělování některých svátostí spjatých s životem člověka (křest, svatba, svěcení kněží, žehnání opatů či abatyší klášterů, skládání věčných slibů i při korunovaci panovníků) a svěcení kostelů či oltářů.

V expozici Arcidiecézního muzea je vystavena mešní kasule (hlavní svrchní oděv kněze při mši), dalmatika (svrchní oděv jáhnů), pluviál (liturgický plášť, původně používaný k dlouhým modlitbám v chóru), štola (úzký pruh látky, který je insignií kněžského stavu) a manipul (kratší, sešitý pruh látky, který se navlékal na levé předloktí a byl odznakem vyššího kléru).

V Klenotnici II. je ke zhlédnutí také originální betlém Jana Knapa, jehož zvětšenou kopii mohou návštěvníci spatřit také na nádvoří Arcidiecézního muzea.