Internet Explorer není podporovaný pro prezentování této stránky, doporučujeme přejít na jiný prohlížeč.
Na okraji / Mezi městem a krajinou
27 06 2024
- 22 09 2024
Muzeum moderního umění
(výstupy workshopů)
Pražský ateliér A4 pod vedením Romana Brychty, Markéty Mráčkové a Barbory Šimonové zkoumal okraje Olomouce, místa mezi městem a krajinou, pevnosti, polnosti, řeky, haly, cesty. Jaké hodnoty zanechala minulost, jak je vnímáme dnes a jak je předáme budoucnosti?
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Ateliér architektury IV
V průběhu semestru jsme se zabývali částečně zachovalým, ale i zchátralým pevnostním dědictvím města. Tématem byly okraje Olomouce, fortové pevnosti a prachárny, památková ochrana i aktuální problémy v území, krajina v širších souvislostech.
Vít Gregora a Barbora Kurková se v projektu „Nová Morava pod Olomoucí“ věnují budoucí podobě řeky Moravy jižně od Olomouce, jejímu zpřístupnění a napojení na sousední vesnice, síť cyklostezek a turistických cest. Počítají s Moravou meandrující a navrhují rozšíření lužních lesů doplněné drobnými zásahy a objekty podporující život podél řeky.
Krištof Krebs připravil „Putovníček“, průvodce po místech na okraji města. Tam, kde bychom už nic nehledali, se skrývají boží muka, posedy, solární elektrárny, pomníky, památníky. Krištofovým záměrem je probudit nadšení pro znovunalézání ztracené krajiny.
Eliška Bártová ve své video eseji „Na okraji“ přináší poetický pohled na olomoucké předměstí/periferie plné dálnic a zemědělské výroby a inspiruje nás k přijetí skutečnosti ve své jedinečné i drsné kráse. Na chvíli jí chceme věřit, že torzo krajiny JE krásné.
Experimentální památkové péči a spekulaci nad památkovou ochranou se věnuje animace Barbory Hnykové s názvem „Cihly“. Aktuální stav fortového opevnění mapuje Jakub Slamka ve své práci „Po stopách ztracených fortů“, budoucnost vidí v propojení fortů cyklostezkou a propsání již neexistujících fortů do krajiny formou landartových zásahů.
Konkrétním místůma stavbám v Olomouci se věnují Petr Čekal a Eduard Kušnír. Petr si v projektu „Zakázané město“ vybírá více zásahů spojených s plánovanou stavbou silničního obchvatu na východě Olomouce. Řeší místa a momenty, které se zdají být mimo rozlišovací schopnost dopravního inženýrství, ale pro místní obyvatele mají rozhodující význam. Eduard zkoumá městskou divočinu, ve svém projektu „Neředínská pevnost“ hledá alternativu k navrženému developmnetu na lukrativní parcele v blízkosti První mírové prachárny. Té vdechuje nový život Mariia Khositashvili. Všimla si absence školy v rozvíjejícím se území. Památka-nepamátka, které ještě nedávno hrozil zánik, se stává jádrem nového školního areálu.
Studentské projekty
Eliška Bártová – Na okraji
Krajina Olomouce je překrásná
Letošní podzim a zimu jsem věnovala Olomouci a putování po jeho překrásné hanácké krajině. Ráda bych Vás tam nyní vzala. Prostřednictvím galerie obrazů Vás přivedu až Na Okraj Olomouce. Za nekončícími řádky polí se skrývají nebývalá tajemství. Zapomenutá místa uprostřed polí neúprosně zarůstají časem. Mizí. Některá místa přetrvávají, udávají identitu místu. Mnohá tajemství zanikají v nepřeberném množství vrstev, ztrácejí se v starých plánech. Mnohá nová místa však také spontánně vznikají. Udávají kraji nový výjimečný charakter. Když se nová moderní struktura objeví v kraji, vede tak zcela přirozený dialog se stávající krajinou. Někde na okraji mezi městem a volnou krajinou se nachází blíže nedefinované území, jež začíná a končí na periferii města. Starobylé a novodobé vrstvy se překrývají. Vedou spolu živý dialog. Dochází tak ke vzniku výjimečných míst, jež společně utvářejí nebývalou kulturní hodnotu periferní krajiny Olomouce.
Petr Čekal – Zakázané město
Východní část Olomouce v budoucích letech projde výraznou změnou. Je zde naplánovaný východní úsek obchvatu a s ním i desítky hektarů výrobních ploch. Územní plán jako by nebral v potaz potenciál míst, která jsou kulturně nebo krajině významná. Cílem projektu je tento potenciál odhalit a nabídnout alternativní podobu východní části Olomouce. Jedná se o místa, která jsou pozůstatkem historických plánů a v tom novém nenacházejí patřičné místo. Konkrétně: 2 kilometry dlouhý nezastavěný pás, který v území zbyl po původní trase obchvatu; hřbitov a pevnost v jejichž těsné blízkosti má vést plánovaný obchvat a sportoviště v obci Hodolany, které budou obchvatem odděleny od krajiny. Tato tři místa propojuji sítí cest a snažím se vytvořit prostředí, které bude sloužit lidem žijícím v území a ne pouze dopravě a průmyslu.
Barbora Hnyková – Cihly
Ve svém krátkém animovaném filmu s nadsázkou zkoumám možnosti dekonstrukce onoho fortu schovaného za plotem. Tři štamgasti z místní hospody se rozhodnou, že pokud fort v jejich sousedství jako památka neslouží, mají právo si z něho vzít několik cihel a postavit si každý kdo co potřebuje doma na zahradě. Dříve se to tak dělalo, z pevnostních cihel starých bastionů a dalších fortů byly přece postaveny celé domy, čtvrtě. Následně vznikne malá hokejová hala, budova všeobecně užitečná. Historická hmota nachází jiné uplatnění a svojí transformací zároveň připomíná historický proces spontánní dekonstrukce, který se odehrál již o sto let dřív – odkaz minulosti tak bude pokračovat v jiné podobě dál.
Eduard Kušnír – Neředínská pevnost
Mojím projektom reagujem na aktuálne zámery miesto radikálne developovať a vytváram protinávrh k spornej územnej štúdii, ktorá počíta so zastavením územia prevažne rodinnými domami. Primárnou motiváciou bolo zachovať podobu mestskej divočiny. Zástavba územia je ideovo založená na inverzii obrannej pevnosti ako takej. Mením archetypálne vnímanie pevnosti a obraciam ju proti mestu, tak aby chránila novo vzniknutú prírodu. Navrhovaná zástavba – pevnosť, sa sústreďuje po okraji územia, pričom nie je plnou hradbou, ale je navrhnutá ako polopriepustná membrána, cez ktorú môže príroda vstupovať do mesta.
Neformálnu atmosféru mestskej divočiny sa snažím čo najviac zachovať. Avšak počítam s tým, že v bezprostrednej blízkosti navrhovanej zástavby, sa príroda bude postupne kultivovať. Vzniká tak plynulý gradient zdivočenia. Na túto premenu prostredia reaguje aj sieť nových cestičiek, ktoré smerom do divočiny rednú a strácajú sa. V epicentre divočiny tak vzniká miesto, ktoré umožňuje chovať sa neformálne, priestor bez zaužívaných pravidiel – miesto úniku.
Mariia Khositashvili – Základní škola na území bývalé Mírové prachárny
Navrhuji Základní školu jako srdce a magnet tohoto území. Chci toho docílit propojením této funkce s nejstarší budovou v místě, První mírovou prachárnou. Uprostřed polí, zarostlých kopců a zapomenuté krajiny již od roku 1782 stála budova, která ukrývala střelný prach v době míru. Dnes chci tuto její historickou funkci obrátit a pojmout ji jako hlavní kořen, z kterého roste nová funkce a nový život kolem. Prachárna se stává společným místem pro celou školu a i celé okolní sousedství. V napojení na ni vzniká jasná praktická dvoupodlažní struktura – Základní škola s výukou pro 1. a 2. stupeň.
Navrhuji Základní školu jako srdce a magnet tohoto území. Chci toho docílit propojením této funkce s nejstarší budovou v místě, První mírovou prachárnou. Uprostřed polí, zarostlých kopců a zapomenuté krajiny již od roku 1782 stála budova, která ukrývala střelný prach v době míru. Dnes chci tuto její historickou funkci obrátit a pojmout ji jako hlavní kořen, z kterého roste nová funkce a nový život kolem. Prachárna se stává společným místem pro celou školu a i celé okolní sousedství. V napojení na ni vzniká jasná praktická dvoupodlažní struktura – Základní škola s výukou pro 1. a 2. stupeň.
Ateliér
Další studentské projekty
Vít Gregora and Barbora Kurková – Nová Morava pod Olomoucí Kryštof Krebs – Wanderer (lost landscape) Jakub Slamka – In the footsteps of lost forts Camilo Soto Velez – Forts on the Map Balázs Moscelini – Remnant Loop Albert Machek – Holická trail