Umělecká díla vznikají z mizející kůže měnících se měst
Jak pro další generace zachovat paměť na architekturu druhé poloviny 20. století? Ve středoevropském prostoru jde o problém umocněný stínem komunistické diktatury. Drtivá většina budov tak jde nenávratně k zemi a jen zlomek prochází citlivou rekonstrukcí.
Andeas Fogarasi, rakouský umělec a architekt s maďarskými kořeny, proto začal vytvářet jakousi knihovnu architektonické materiality této éry. Ve svém projektu Devět staveb, odstrojeno odebírá z rekonstruovaných či bořených staveb kusy materiálů, které tvoří jejich pláště, a vytváří z nich originální umělecká díla. V přísně hlídané symetrii k sobě průmyslovými pásky například poutá keramické obložení pražského InterContinentalu či jeho okna. Vedle estetické role tak tato jeho díla mají funkci kolektivní paměti.
Olomoucká stopa investigativního památkáře
Pro olomoucké Trienále SEFO 2024 Fogarasi vytvořil tři díla ze dvou ikonických staveb hanácké metropole. Budova bývalé Jednoty na třídě Svobody vyrostla v letech 1966–1974 podle návrhu architektů Vladimíra Polesného, Ivo Kučírka a Aloise Haltmara a v současnosti prochází totální rekonstrukcí. Fogarasi v jeden celek spojil velký kus keramické mozaiky, šedivý boletický panel a hliníkový nosník, čímž vzniklo historicky i umělecky silné dílo.
O tom, že umění reflektuje i stále živá a emocionálně silná témata svědčí i další dva Fogarasiho objekty. Tvůrce se zaměřil na nikdy nedostavěný a všeobecně zatracovaný kampus Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v olomoucké části Hejčín z devadesátých let minulého století. Při srovnání reality a plánů je vidět, jak z velkoryse připravované komplexu budov architektů Ludmily Kramolišové a Karla Doležela nakonec vznikla jen osamělá budova, která od místních dostala přezdívku Golem. Olomoucký kraj tak v současnosti řeší, co s budovou bude dál.
V díle Golem svázal Fogarasi různé typy podlahové krytiny, umělého kamene a umělé kůže. Jelikož však autoři při stavbě neměli vždy k dispozici požadovaný materiál a místy museli používat odlišný typ linolea či kachliček – levnější a dostupnější – vytvořil ještě Fogarasi dílo Golem Misfits. To spojuje právě tyto vynucené a nechtěné materiály, které byly v budově použity.
Andreas Fogarasi svou systematickou prací vytváří katalog materiality typické pro období druhé poloviny 20. století. Vedle umělecké hodnoty tak naplňuje funkci archiváře a památkáře.