Trienále SEFO 2024 vyšlo do ulic Olomouce
Dvě nové instalace slovenské výtvarnice Ilony Németh obohatily centrum Olomouce. V rámci přehlídky Trienále SEFO 2024 poukážou na roli monumentů v dnešním veřejném prostoru a zároveň vyvedou současné středoevropské umění ven ze zdí Muzea umění Olomouc.
„Na Horním náměstí můžete vidět instalaci Handiwork, která vychází z textilních a později plechových modelů garáží využívaných na sídlištích během socialismu. Ilona Németh jimi testuje veřejný prostor města a názor na něj,“ říká kurátorka Trienále SEFO 2024 Martina Mertová s tím, že původně měla být instalace na náměstí Republiky. „Poukázala by zde na problematické současné využití náměstí, které je cenným urbánním prostorem s jednou ze šesti barokních kašen, ale slouží jako parkoviště.“
Trienále SEFO 2024 s podtitulem Momenty pořádá Muzeum umění Olomouc od 27. 6. do 29. 12. 2024. Za tu dobu by se instalace měla přemístit. „Doufáme, že se nám ve spolupráci s městem podaří Handiwork během této doby přestěhovat na náměstí Republiky,“ kde dává největší smysl,“ dodává Mertová.
Druhým olomouckým prostorem, kam svým dílem vstoupila Ilona Németh je náměstí Národních hrdinů. Konkrétně jde o dílo Pamätník ženám, ktoré varili soľ. Jde o torzo monumentu určeného pro chorvatskou Crikvenici. Tamní, stejně jako tuzemskou silnou tradici mužských památníků Németh pietně doplňuje novým kusem, který dedikuje ženským hrdinkám.
„Naše myšlenka vytvořit památník ženám ve veřejném prostoru v Crikvenici je založena na výzkumu historie místa, na studiu a naslouchání místním lidem v této oblasti. Ovlivnil nás příběh místních žen, které vařily sůl během druhé světové války. Vařily sůl z mořské vody, aby pomohly přežít svým rodinám v době, kdy muži bojovali nebo pracovali v zahraničí. Stále žijí ženy, které mají osobní zkušenosti s tímto procesem. Studovali jsme také místní umělecké dědictví, přítomné ve městě: sochy a památky od místního sochaře Zvonka Cara a Zdenka Kolacia. Dílo, památník spisovatele a politika Vladimira Nazora, od Zdenka Kolacia nás velmi zaujalo. Používá základní, jednoduché formy ve velkém měřítku, které jsou plné možných asociací, které rezonují s chorvatskou a jugoslávskou tradicí vynikajících a mimořádných betonových nebo kamenných soch. Tato tradice a monumentalita nás ohromují. V základním konceptu jsme změnili Kolaciovo dílo – v naší koncepci postavíme pomník hrdinskému úsilí místních žen. Přizpůsobili jsme původní dílo a transformujeme ho novým poselstvím. Forma se mění ve významnosti a stává se autonomním uměleckým dílem,“ doplňuje Ilona Németh.
V Crikvenici projekt zatím uskutečněn nebyl, ale je pečlivě zdokumentován, s dílčími maketami a schématy 1:1 nyní podstupuje nový transfer. „Betonový blok s exotickým přípisem „Ženama koje kuhaju sol“ našel své dočasné místo na olomouckém náměstí Národních hrdinů… a hrdinek. Pozměněný název veřejného prostranství nepřepisuje dějiny, jen je zpřesňuje, aktualizuje jejich obsah skrze obecnou platnost monumentu, který nepotřebuje pevné místo,“ vysvětluje umístění památníku Mertová.
