Solný Památník zaujal v Olomouci, vznikne v Crikevnici

Vizualizace "Památníku ženám, které vařily sůl" v chorvatské Crikevnici. Zdroj: Ilona Németh
"Památník ženám, které vařily sůl" vzbuzoval ještě v závěru roku 2024 pozornost na olomouckém Náměstí národních hrdinů (a hrdinek) a také na výstavě Momenty v Muzeu umění Olomouc v rámci Trienále SEFO 2024. Ještě letos – v roce 2025 – "zakotví" natrvalo u Jaderského moře.

Slovenští umělci Ilona Németh a Marián Ravacz vytvořili památník jako poctu ženám z chorvatské Crikevnice, které za II. světové války získávaly tvrdou dřinou sůl z moře. „Památník jsme navrhli z bílého betonu, do něhož jsme implantovali kousky solného kamene. Instalace je sice věnovaná ženám Crikevnici, ale je to míněno jako symbolický příběh, který vypráví všeobecně o ženské síle,“ vysvětluje Ilona Németh.

Pro jedenáctitisícové městečko u Jaderského moře byl také umělecký projekt původně určen, ale ztratil tamní politickou podporu a neuskutečnil se. Proto také mohl zavítat do Olomouce. S příchodem nového roku je však všechno jinak a v polovině května 2025 by měli památník v Crikevnici odhalit.

Příběh dobývání soli

Za 2. světové války muži odešli bojovat, takže v chorvatských městech a vesnicích zůstali jen staří lidé, děti a ženy. V situaci všeobecného kritického nedostatku čehokoliv museli nějakým způsobem přežít. Chyběla i sůl, čehož se chytily ženy v Crikvenici – nabíraly čistou mořskou vodu a nosily ji v třicetilitrových sudech, děti se tahaly s až osmilitrovými vaky. Vodu vařily tajně v noci ve velkých hrncích či rozpůlených železných sudech o objemu přibližně 50 litrů. Množství získané soli kolísalo mezi 3 a 8 kilogramy na 100 litrů mořské vody. Sůl pak následně vyměnily za brambory, obilí či kukuřici.

Načítání obsahu…

O autorech

Načítání obsahu…