SPECULUM MUNDI | Sběratelství kláštera premonstrátů na Strahově

Tisková zpráva | 4. 12. 2014

SPECULUM MUNDI | Sběratelství kláštera premonstrátů na Strahově

4. 12. 2014 — 26. 4. 2015
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie, Schodišťová hala

KONCEPCE| Libor Šturc, Helena Zápalková
KURÁTORKA | Helena Zápalková
PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ | Marek Novák
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Beata Rakowská
INSTALACE | Marek Novák, Vlastimil Sedláček, Filip Šinedář, Ondřej Žák
PŘEKLADY | Adéla Horáková, Lucie Vidmar
RESTAUROVÁNÍ A PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ | Karin Artouni, Romana Balcarová, Tomáš Berger, Mojmír Hamsík, Lenka Helfertová, Jitka Jirkovská, Milan Kadavý, Zdena Kafková, Eva Kolmanová, Jan Kubík, Helena Mücková, Adam Pokorný, Norbert Riegel, Dalibor Sedlák, Jana Tomšů, Petra Tušerová, Veronika Wanková, Petr Zeman, Ondřej Žák
ASISTENTKA VÝSTAVY | Simona Jemelková
ZAPŮJČITELÉ | Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Národní muzeum v Praze – České muzeum hudby, Národní muzeum v Praze – Historické muzeum
PROPAGACE | Petr Bielesz
VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY | Marek Šobáň
FOTOGRAFIE | Markéta Ondrušková, Zdeněk Sodoma

Za jednu z nejvýznamnějších církevních kolekcí v České republice označují historici umění sbírku kláštera premonstrátů v Praze na Strahově. A to přesto, že soubory umění, literatury, hudby i kuriozit poznamenaly četné válečné újmy a nepřízně osudu. O jejich kvalitě a rozsahu se mohou od 4. prosince přesvědčit návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc na výstavě Speculum Mundi (Zrcadlo světa). Exkluzivní a rozmanitý výběr čítající 170 exponátů bude k vidění do 26. dubna příštího roku. 

Výstava je podle kurátorky Heleny Zápalkové pro olomoucké diváky o to zajímavější, že historie Strahova a jeho sbírek je s Olomoucí těsně spjata. „Strahovský klášter byl totiž v roce 1143 založen olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, s podporou pražských biskupů Jana a Oty, českého knížete a pozdějšího krále Vladislava a jeho ženy Gertrudy,“ vysvětlila. Již od počátků zde byla knihovna, která dnes patří se zhruba 200 000 svazky k nejpočetnějším sbírkovým fondům u nás. „Její součástí je i soubor historických map, topografických i astronomických glóbů a obsáhlá sbírka kresby a grafiky,“ doplnila Zápalková s tím, že v Arcidiecézním muzeu budou vstaveny například bohatě iluminovaná Strahovská Bible z 80. let 15. století, Atlas věhlasného kartografa, astronoma a matematika Gerharda Mercatora z roku 1595, kresby benátského manýristy Jacopa Negretti, zv. Palma il Giovane nebo významného barokního sochaře Josefa Winterhaldera staršího, jehož dílo je spjato i s olomouckými premonstráty na Hradisku.

Skutečný rozkvět strahovských sbírek podle jejich kurátora Libora Šturce nastal v 17. až 19. století. „Je třeba vzpomenout především obrazovou kolekci, pro kterou nechal v letech 1835–1836 opat Jeroným Josef Zeidler vybudovat slavnou obrazárnu,“ připomněl spoluautor koncepce výstavy. Jak obrazy, tak předměty uměleckořemeslné povahy přitom sloužily od nejstarších dob zejména k vybavení liturgických a obytných prostor kláštera. „Oba soubory byly ale záhy doplňovány i cílenými sbírkovými akvizicemi,“ dodal Šturc a podotkl, že do Olomouce se na pět měsíců přestěhovala taková mistrovská díla, jako je obraz líčící proslulé setkání Alexandra Velikého s Diogenem ze Sinópy od benátského malíře Gaspare Dizianiho, Ukřižovaný Kristus se sv. Máří Magdalenou, dílo Franze Antona Maulbertsche, považovaného za velmistra rakouské pozdně barokní malby, ale také autoportrét Petra Brandla, jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého baroka.

Strahovské sbírky přitom výrazně poznamenaly různé historické události. Například numismatickou kolekci, která ještě v roce 1773 obsahovala na        6 000 položek, klášter musel vzhledem k hospodářským těžkostem ke konci 70. let 19. století kompletně rozprodat. Nejvýrazněji se však na sbírce podepsalo násilné zabrání kláštera komunistickým režimem v roce 1950. „Až na vybavení knihovních sálů byl veškerý mobiliář z kláštera odvezen. Část předmětů byla předána do státních muzeí, galerií a památkových objektů, mnohé předměty ale byly rozprodány, rozkradeny nebo zničeny,“ vyjmenoval dopady totalitní zvůle Šturc.

Přes různé nepřízně osudu se jednotlivé sbírkové okruhy dochovaly v pozoruhodné kvalitě a rozsahu. Po roce 1990 se navíc daří tradici sběratelství úspěšně obnovovat. „V originální instalaci včetně původních barokních skříní se například dochoval strahovský kabinet kuriozit. Vedle přírodnin nebo prehistorických a historických exponátů obsahuje předměty, které zrcadlí rudolfínský zájem o tajemno na jedné straně a počátky systematického pojetí přírodních věd na straně druhé,“ vzpomněl kurátor strahovských sbírek s tím, že olomoucká výstava nebude ochuzena ani o ukázky z tohoto souboru. „Vystavíme například vzácný preparát draka vyrobeného z těla rejnoka nebo ukázku z unikátní dendrologické knihovny,“ zmínila Zápalková.

Ve výběru ze strahovských depozitářů v Olomouci nebudou chybět ani ukázky z hudební sbírky, která se řadí mezi nejvýznamnější v Čechách. „Z kolekce, kterou nyní odborně spravuje České muzeum hudby, ukážeme například fragmenty dobových opisů Mozartových oper Don Giovanni a Idomedeo,“ řekl Šturc.

Výstava Speculum Mundi by měla podle Zápalkové divákům předvést skladbu a charakter klášterních sbírek, které ukazují na šíři a hloubku zájmů premonstrátů o vědy a umění. „Věříme, že exkluzivní výběr ze strahovských kolekcí umění, literatury, hudby i kuriozit, poslouží návštěvníkům jako speculum mundi, tedy zrcadlo světa, nejen k potěše oka i ducha, ale také jako klíč k poznání i pochopení světa,“ uzavřela kurátorka.

Výstava, kterou doprovází katalog, na jehož textech se podílela řada odborníků, potrvá do 26. dubna příštího roku. Je součástí dlouhodobé dramaturgické řady Arcidiecézního muzea, která se zaměřuje na významné církevní sbírky, které svým charakterem přesahují regionální hranice i dobu. V minulosti se tak prezentace dočkala například sbírka významného rakouského teologa a patrona umělců Otto Mauera na výstavě Od Hollara k Beuysovi (2007) nebo sbírky Městského muzea v saské Žitavě a kolínského sběratele Wolfganga Sterlinga na výstavě Spojeni křížem (2011).