Lucas Cranach st.
1472 Kronach – 1553 Výmar
- Stětí sv. Jana Křtitele, 1515. Tempera a olej na lipovém dřevě; 84×58 cm, získáno 1515, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, KE 2367, O 267
Donátorem oltářního retáblu, ke kterému ještě patří výjev Umučení sv. Kateřiny, byl olomoucký biskup Stanislav Thurzo z Béthlenfalvy (* kolem 1470, episkopát 1497–1540). Jeho autorem je jeden z nejvýznamnějších dvorních umělců své doby, Lucas Cranach st., který působil ve službách saských kurfiřtů z rodu Wettinů. Malíř sám pravděpodobně propůjčil tvář zbrojnošovi v levém dolním rohu scény, který také jako jediný vyhlíží z obrazu směrem k divákovi. (Jiří Fajt)
- Umučení sv. Kateřiny, 1515. Tempera a olej na lipovém dřevě; 84×58 cm, získáno 1515, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, KE 2371, O 268
Nejdůležitějšími mecenáši pozdního středověku a raného novověku byl vysoký klérus, tedy biskupové a preláti, například opati velkých klášterů. Desku s námětem Umučení sv. Kateřiny Alexandrijské, patronky učenců, kterou Lucas Cranach st. s nezaměnitelnou jemností a líbezností ztvárnil několikrát, nechal namalovat humanisticky smýšlející olomoucký biskup Stanislav Thurzo z Béthlenfalvy. V protikladu pokorné světice a kolemstojících zbrojnošů s katem, z jehož rukou očekává smrt, bývá spatřován jeden z hlavních rysů doby kolem roku 1500, v níž se vytříbená jemnost přímo snoubila s dnes jen těžko pochopitelnou brutalitou. (Jiří Fajt)
- Sv. Kateřina a sv. Barbora, kolem 1515. Tempera, dřevo; 197×62 cm, získáno kolem 1515, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, KE 3232, O 26
Znak olomouckého biskupa Stanislava Thurza de Béthlenfalva ukazuje, že obě deskové malby byly původně křídly retáblu, který objednal Stanislav Thurzo u jednoho z nejvýznamnějších dvorních umělců své doby, Lucase Cranacha st. Vyobrazení obou světic v krajinném pozadí byla pravděpodobně zkombinována s Pannou Marií na střední desce. Retábl byl patrně určen pro zámeckou kapli Matky Boží v nové biskupské rezidenci v Kroměříži. S pomocí krále Vladislava II. mohl Stanislav Thurzo v roce 1500 vykoupit město ze zástavy, v níž jej držela vdova po Štefanu Zápolském Hedvika Těšínská. Zámek v Kroměříži a kolegiátní kostel sv. Mořice tvořily základní motivy biskupské reprezentace, která se manifestovala i v Olomouci novostavbou gotického chóru katedrály z roku 1516. Pro přesnou dataci obou desek nejsou k dispozici záchytné body. Navzdory vysoké kvalitě provedení se zásadně liší od druhých dvou obrazů, součástí patrně jediného retáblu, který Lucas Cranach st. pro Stanislava zhotovil. Postavy světic jsou protáhlejší, pojetí krajiny v pozadí má zcela jiný charakter. Pokud obě zakázky vznikly ve zhruba stejném časovém období, byla by jejich výše zmíněná stylová odlišnost zřejmě podmíněna skutečností, že ve wittenberské dílně působili vedle sebe různí umělci: oba mučednické výjevy maloval pravděpodobně sám Lucas Cranach st., desky s vyobrazením obou světic jsou zřejmě dílem jiného vysoce talentovaného tovaryše z jeho dílny. (Jiří Fajt)
