Libor Fára

12. 9. 1925−3. 3. 1988

• Proč se stále vracíš? (1944–1965), objekt, kombinovaná technika, v. 85 cm, získáno 2005, Muzeum umění Olomouc, inv. č. P 1228

Malíř, kreslíř, tvůrce objektů a asambláží, knižní grafik, scénograf a kostýmní výtvarník Libor Fára absolvoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u Emila Filly a Františka Muziky. Záhy se přeorientoval na scénickou tvorbu, v níž také vynikl. Spolupracoval s divadlem E. F. Buriana, Divadlem Na zábradlí a především pak s Činoherním klubem. Prvotní malířskou inspiraci surrealismem Fára postupně převedl k poetice absurdnosti, kterou realizoval technikou koláží či asambláží. Patřil k zakladatelům naší akční scénografie. Znám je například svými návrhy pro Jarryho Krále Ubu (1964), k Beckettovu Čekání na Godota (1965), pro Čechovův Višňový sad (1969) nebo Hrabalova Něžného barbara (1981). V našich sbírkách je Libor Fára mimo práce na papíře a jednoho fotoplátna zastoupen také jedinečným objektem s poněkud tajemným názvem Proč se stále vracíš?, který vznikal více než 20 let. Dnes se již nedovíme, co vše jím chtěl Fára vyjádřit. Nicméně je zjevné, že v tomto objektu, který byl jedním ústředních exponátů na jeho první velké retrospektivní výstavě v Jízdárně Pražského hradu v roce 1999, se pozoruhodně snoubí poetika surrealismu s lettrismem. To je patrně i důvod, proč dílo vznikalo tak dlouho.