Heinrich Ignaz Franz Biber
18. 8. 1644 Stráž pod Ralskem/ Vartensberg ─ 3. 5. 1704 Salcburk
- Sonata Violino Solo, po roce 1670. Hudební rukopis, autograf, papír, 310 × 205 mm, získáno ve druhé polovině 17. století, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, A 479b
H. F. I. Biber působil v kapele Karla II. Z Liechtensteinu-Castelkorna od roku 1668 do poloviny roku 1670. I po svém odchodu do Salzburku ale dál posílal do Kroměříže autografy svých skladeb, jednou z nich je pravděpodobně i Sonata Violino Solo. Současnými badateli je považována za Biberovu nejstarší dochovanou skladbu pro sólové housle, a tedy i dokladem jeho začínajícího zájmu o skladby výhradně pro tento nástroj. Právě na odlišné kompoziční propracovanosti, způsobu práce s motivem a využití vlastních možností nástroje můžeme pozorovat nejvíce odlišností od jeho pozdějších skladeb. (Kateřina Fajtlová)
- Battalia, 1673. Rukopis, papír, 320×210 mm, získáno 1673, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, A 840
Biber studoval ve Vídni u J. H. Schmelzera a rovněž se u něj vyučil vynikající houslové hře. Mnohé z Biberových skladeb jsou technicky náročné a efektní. Od roku 1668 působil na kroměřížském dvoře jako komorník a hudebník věhlasné dvorní kapely, avšak místní kulturní a umělecké poměry a finanční situace donutily Bibera k útěku do Salcburku. Nadále však posílal biskupu Karlu II. z Lichtensteina-Castelkornu své skladby, dokonce některé autografy. Biber velmi často ve svých kompozicích zhudebňoval přírodní motivy, zvuky bitev a jiná fascinující témata. Battalia je sonáta pro 10 nástrojů složená z několika popisných částí (válečné vřava, opilí mušketýři, bitva, pochod, lamento za mrtvé vojáky). Biber na titulní stranu autografu této skladby připsal provozovací poznámky a doporučení k realizaci některých zvuků. (Jitka Kocůrková)
