Franz (Francois) Ertinger

1648 Weil bei Lörrach – kolem 1710 Paříž

• Bakchanálie, 1689, podle Raymonda de Lafage (1656 Lisle-sur-Tarn – 1684 Lyon), lept, papír, 302×445, 316×457, 375×521 mm, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž, G 4768

Mnohofigurální kompozice zobrazuje nymfy laškující se Satyry a odpočívající mainady, které hudbou vyluzovanou na svůj syrinx okouzlil Pan (lat. Faun), řecký bůh lesů, polí a stád. Tento lehce erotický námět bývá vykládán také jako alegorie Čistoty přemožené Žádostivostí. V popředí výjevu je pohozena Panova rákosová píšťala syrinx, zcela vpravo pak malé dítě v kolébce, snad malý Bakchus, který byl svěřen nymfám k vychování. V zadním plánu je zobrazen antický chrám na kruhovém půdorysu. K oltáři s hořícím ohněm před chrámem přinášejí nymfy a satyrové Panovi obětní dary. Lept vytvořil původem německý grafik, kreslíř a malíř miniatur Franz Ertinger působící v Antverpách, Římě a nakonec v Paříži, kde se roku 1707 stal „graveur du Roy“. Předlohou grafiky se stala kresba francouzského umělce Raymonda de Lafage, dochovaná ve sbírkách pařížského Louvru. Tisk vydal nakladatel Van Der Bruggen v Paříži v roce 1689. S rozvíjením tématu bakchanálií se u Lafageho kreseb a grafik setkáváme poměrně často. Jejich styl zaujme především bezprostředností podání a rukopisem s charakterem grafické skizzy. (Helena Zápalková)