Dušan Jurkovič

1868 Turá Lúka, Myjava – 1947 Bratislava

• Návrh na přestavbu lázeňského domu v Luhačovicích, pohled z Janova náměstí, 1902, světlotisk, papír, signováno vpravo dole, 532×1013 mm, Muzeum umění Olomouc, inv. č. A 2317/11

V souvislosti s výstavní činností někdejší Oblastní galerie výtvarného umění, předchůdkyně dnešního Muzea umění Olomouc, se již v 70. a 80. letech minulého století podařilo získat pro sbírku obsáhlé soubory mapující to nejlepší z architektonické produkce moravských měst.

Vedle Olomouce jsou to například Brno, Krnov, Kroměříž, Prostějov, Přerov, Šumperk nebo lázeňská města Jeseník, Teplice nad Bečvou a v neposlední řadě Luhačovice.
Luhačovický soubor staveb reprezentuje osobitý příspěvek umění přelomu 19. a 20. století. Dominuje mu regionalisticky podbarvená tvorba Dušana Jurkoviče (1868-1947), v architektonické podsbírce Muzea umění velmi dobře zastoupená.Ve své době vzbudila pohádková architektura v luhačovickém údolí vášnivé emoce. Jedním z jejích zastánců byl i Jan Kotěra, který ocenil její původnost a volné zacházení s prvky lidového stavitelství. Na stránkách časopisu Volné směry, tribuny českého modernistického  hnutí, Kotěra v roce 1904 píše:  „Umění zde povstalo ne pouze v krajině, ale z ní, tvoří s ní harmonický celek.“ Jurkovič  se podle Kotěry „nežene  za formou národopisnou sesbíranou, nýbrž vyjadřuje se formovou mluvou svou, přirozenou, tou, která pochází z krve“. 

Jurkovičovy rekonstrukce i novostavby pro areál, jenž se ve své době stal živým centrem kulturního života Moravy, měly spojitost také s hledáním obecně platného národního rázu architektury, tedy s tématem v té době často diskutovaným českou inteligencí. Přesto lze v Jurkovičových luhačovických stavbách nalézt mnoho odkazů také na vídeňskou a britskou modernu. Z desítky jedinečných projektů pro Luhačovice představuje vrchol jeho tvorby Janův dům z roku 1902. K plánové dokumentaci uložené ve sbírce architektury nechalo Muzeum umění v roce 2003 zhotovit trojrozměrný barevný model. (Martina Mertová)