Art brut a příbuzné formy

Muzeum umění Olomouc se záhy po svém vzniku v 90. letech 20. století zaměřilo na vytváření zcela nových uměleckých sbírek. Po roce 1990 začalo programově budovat také kolekci art brut. Vznikal tu jedinečný soubor formou nákupů či darů a získávané exponáty byly od roku 1999 uplatňovány i ve výstavách profesionální tvorby, což byl v akviziční a výstavní praxi galerií v České republice tehdy koncept mimořádný.

Kolekce art brut 1990-2025

Olomoucká sbírka byla orientována především na charakteristické formy art brut v českém prostředí, k nimž patří pozoruhodné projevy medijního kreslení. Budování sbírky se věnovala kurátorka Anežka Šimková. Kolekce art brut Muzea umění Olomouc do roku 2025 evidovala necelých tři sta prací od asi padesáti autorů, z velké části anonymů a byla součástí sbírky kresby. Tato kolekce časově postihuje 20. století a počátek 21. století. Nejsilněji je zastoupen vzácný oddíl medijních kreseb, které představují výrazné specifikum a kulturní fenomén teritoria Čech, Moravy a Slezska. Spojuje je spontánnost, vnitřní model jejich inspirace, ale především tradice masově rozšířeného spiritistického hnutí od konce 19. století do poloviny 20. století. V medijní kresbě existuje silný slezský okruh, který je ve sbírce zastoupen například kresbami Josefa Kotziana. Podkrkonošský okruh, kde byl spiritismus nejsilněji ukotven, zastupuje Adéla Ducháčová. Z jihomoravského okruhu dominuje v souboru známá autorka Cecilie Marková a Vlasta Kodríková.

Další skupinu zastoupenou ve sbírce tvoří autoři poznamenaní psychickými změnami a tlaky, jak je to typické pro většinu prací přiřazovaných do kategorie art brut (např. Františka Kudelová, Marie Kodovská, Zbyněk Semerák). Velmi významný je soubor výtvarných prací solitérní autorky Anny Zemánkové, olomoucké rodačky, jejímuž dílu se dnes v mezinárodním kontextu dostává velkého ocenění i jako pozoruhodné součásti dějin umění 2. poloviny 20. století.

Sbírka Pavla Konečného

V roce 2025 se podařilo Muzeu umění získat soukromou sbírku olomouckého sběratele Pavla Konečného, který se intenzivně věnuje sbírání a popularizaci tvorby osobností z okruhu art brut a naivního umění. Získání tohoto souboru znamená pro muzejní sbírku kvantitativní a kvalitativní rozšíření i ukázku vývoje v oboru soukromého sběratelství. Pavel Konečný od roku 2011 pořádá ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc pravidelné filmové přehlídky Art brut film Olomouc.

Sbírání výtvarných projevů neškolených tvůrců se začal věnovat v roce 1972, jeho sbírka tak představuje ucelený soubor, který vzniká více jak padesát let. Zaměřuje se především na české a slovenské autory a v posledních letech také na polské tvůrce. V celé jeho kolekci čítající 414 děl je zastoupeno 77 autorů, jež mnohé objevil. Jde o tvůrce jak regionálního významu, tak o význačné mezinárodně uznávané autory, např. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Natálie Schmidtová, Marie Kodovská, Antonín Řehák, Zbyněk Semerák, Václav Beránek, Rudolf Dzurko, Leoš Wertheimer, Eva Droppová, z polských autorů Genowefa Magiera, Roman Rutkowski, Władysława Iwańska, Włodzimier Rosłon, Julian Stręk.

Art brut a příbuzné formy

V souvislosti se sloučením sbírky Pavla Konečného s dosavadní kolekcí muzea vznikla v roce 2025 samostatná specializovaná sbírka s názvem Art brut a příbuzné formy. Jde o jedinečný krok v rámci českých státních kulturních institucí, kde se doposud žádná obdobná sbírka neformovala. Zároveň se tím rozšiřují hranice českých dějin umění, které obdobně jako v zahraničí začínají svůj odborný zájem soustřeďovat také na tvorbu marginální, neprofesionální. Muzeum umění Olomouc považuje za důležité tuto tvorbu uchovávat, rozšiřovat paměť na tento kulturní fenomén, dokumentovat vzácné prameny imaginace a autentičnosti.