AKTUALITA: 02 06 2022
Na hranicích někdejší Jugoslávie a Maďarska, v dnešním srbském městě Subotica, které je druhým největším městem autonomní oblasti Vojvodina, se před více než padesáti lety zrodila umělecká skupina BOSCH+BOSCH. Revoltující uskupení mladých Srbů, Maďarů a Chorvatů vzniklo mimo hlavní jugoslávská kulturní centra – veřejnými akčními i osobními konceptuálními aktivitami umělci reagovali leckdy ironicky až sarkasticky na nelehkou existenciální situaci života v příhraniční zóně. Jejich činnost zanechala nejen v jugoslávsko-maďarském kontextu historicky i umělecky důležité stopy, které vůbec poprvé představí v České republice od 2. června Muzeum umění Olomouc.
Výstava dramaturgicky navazuje na projekty Okamžité chrámy (2017) a Místo činu: Pécsi Műhely (2019), které se zaobíraly českým a maďarským akčním i konceptuálním uměním.
„Skupinu BOSCH+BOSCH tvoří autoři z regionu, který se v minulosti potýkal s podobnou historickou a geografickou zkušeností jako my, a navíc zde česká a slovenská menšina dodnes tvoří podstatnou část obyvatelstva. Především česky mluvící Banát pro nás není úplně neznámý,“ říká kurátorka Štěpánka Bieleszová.
Mladí umělci opustili tradiční prostředky psaného textu (pero – papír – kniha) a přiklonili se k tehdy velmi aktuálnímu formování nového vizuálního vědomí v duchu italského Arte povera („chudé umění“) a amerického land artu (akce a projekty v krajině). „Návštěvníci uvidí zhruba sto padesát různých exponátů. Převažují černobílé fotografie se záznamy akcí, ukázky vizuální poezie, projektového umění, ale také limitované edice autorských časopisů a knih, prostorové objekty či netradiční hudební partitury včetně radikálních konceptuálních děl,“ doplňuje kurátor Ladislav Daněk.
Název BOSCH+BOSCH vznikl spojením příjmení malíře Hieronyma Bosche a jména technologického gigantu Bosch, který autoři vnímali jako označení moderní technologické doby, v níž je k dosažení (uměleckých) cílů potřeba využívat nové způsoby uměleckého vyjádření. Někteří členové skupiny, která byla aktivní v letech 1969 až 1976, se po jejím zrušení vyprofilovali ve významné mezinárodní osobnosti, jako například Katalin Ladik či Bálint Szombathy.
Vystavené exponáty jsou ze sbírky Marinka Sudace. Výstava se koná ve spolupráci s Institue for the Research of the Avat-Garde Zagreb.