AKTUALITA | 6. 6. 2019 

Po velkém úspěchu retrospektivní výstavy Victora Vasarelyho v Centre Georges Pompidou v Paříži, která skončila letos v květnu, následuje výstava La Révolution Permanente v Aix-en-Provence ze sbírek Centre Pompidou, u čehož nesmí chybět ani zástupci Muzea umění Olomouc a především projektu Středoevropského fóra (SEFO).

„Přijala jsem pozvání na vernisáž od Pierra Vasarelyho, prezidenta Fondation Vasarely, která spravuje dílo významného francouzsko-maďarského umělce Victora Vasarelyho a dlouhodobě s námi spolupracuje. Při příležitosti zahájení výstavy La Révolution Permanente jsem se  setkala také s jejím autorem a kurátorem z pařížského Centre Georges Pompidou Michelem Gauthierem. Ten se velmi zajímal o náš projekt SEFO, mapující středoevropské umění,“ prozradila zástupkyně ředitele Muzea umění a vedoucí odboru SEFO Gina Renotière.

Olomoucké Muzeum umění bylo vůbec první instituci v České republice, která již před dvanácti lety představila tvorbu Victora Vasarelyho rozsáhlou výstavou. Od té doby velmi úzce spolupracuje s Fondation Vasarely v Aix-en-Provence a také díky této spolupráci se může pyšnit Vasarelyho díly ve svých sbírkách. 

„Aktuální výstava v Aix-en-Provence je pro Muzeum umění jedinečnou příležitostí navázat blížší spolupráci i s tak slovutnou institucí jakou je Centre Georges Pompidou v Paříži. Ukazuje se, že náš dlouholetý projekt SEFO by se mohl stát jakousi společnou platformou hledání podob poválečného umění v Evropě,“ dodává Gina Renotière.

Samotná výstava La Révolution Permanente v Aix-en-Provence představuje výběr kinetického umění a op-Artu ze sbírek pařížského Centra Georges Pompidou a svědčí o různorodosti těchto uměleckých směrů, které ovlivnily celé 20. století až po současnost. Podle autora a kurátora výstavy Michela Gauthiera pro ni není příhodnější místo, než Centrum architektury v Aix-en-Provence, vytvořené v sedmdesátých letech Victorem Vasarelym. „Centre Georges Pompidou představuje v Aix-en-Provence výběr toho nejlepšího ze svých sbírek – Nicolase Schöffera, Gregoria, Vardanega, Jesúse Rafaela Sota, Wojciecha Fangora, Gyulu Kosice či Francisca Sobrina,“ zdůrazňuje autor výstavy Michel Gauthier.