MERAL POLAT TRIO
KURDSKÁ LIDOVÁ HUDBA, SYROVÝ GROOVE I MINIMALISTICKÉ BLUESOVÉ ARANŽE
Zpěvačka a též herečka Meral Polat se narodila v Nizozemí, kam se její rodiče přistěhovali z Turecka za prací. Její otec byl formálně gastarbaiter, ale duší básník. Jeho texty Meral zhudebnila na svém zcela výjimečném debutovém albu. Předkové zpěvačky pocházejí z kurdské komunity Alevi, která na rozdíl od islámského mainstreamu připouští kritické myšlení a staví na individualitě i vzdělání. Meral Polat čerpá nejen z kurdských melodií, ale i z řeckých, tureckých a perských, doprovod tvoří neméně unikátní hráči. Chris Doyle, absolvent Berkeley i člen afrobeatové kapely Antibalas nominované na Grammy hraje na klávesy. Bubeník Frank Rosaly pochází z Portorika a čerpá z karibských rytmů, klasické hudby i jazzu. Zatímco doprovod vytváří ostře rytmický, ale nástrojově minimalistický groove, zpěv Meral Polat je nabitý dramatickými zvraty, mikrotonálními posuny i melodickými ozdobami, typickými pro hudbu blízkého východu.
Zrod moderního Turecka před sto lety provázela série masakrů a etnických čistek: arménská genocida v roce 1915, vyhnání řeckých obyvatel z Malé Asie roku 1922, a krvavé potlačení povstání kurdských Alevitů roku 1938. Došlo k němu v regionu Dersim ve východním Turecku, a právě odtud pocházejí předkové zpěvačky. Tisíce Kurdů byli vyvražděni či donuceni k útěku. Meral Polat si v tomto historickém kontextu klade otázky, na které ve svých písních odpovídá: „Co s člověkem udělá, když mu zakážou mluvit jeho jazykem a vyznávat jeho víru? Náš osud je podobný Židům, museli jsme se vyrovnat s tím, že nám ukradli půdu pod nohama.“ Díky této historické zkušenosti jsou dnes kurdští Alevité výjimečnou skupinou lidí. Drží si odstup od náboženských dogmat, jsou levicoví a vzpurní. A v žádné populační skupině v Turecku nejsou ženy tak emancipované jako právě mezi kurdskými Alevity.