Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990–2026
- VÝSTAVA: Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990–2026
- TERMÍN: 22 10 2026 – 14 03 2027
- VERNISÁŽ: 22 10 2026 v 18:30
- MÍSTO: Muzeum moderního umění, Trojlodí
- AUTOŘI VÝSTAVY: Šárka Belšíková, Ivo Binder
- KURÁTORKA: Šárka Belšíková
- DOPROVODNÝ PROGRAM: David Hrbek, Hana Lamatová, Denisa Tessenyi
- GRAFICKÝ DESIGN: Kateřina Manková
- ARCHITEKT VÝSTAVY: Pavel Kolíbal
- REALIZACE: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Radka Žáková
- PŘEKLAD: Zuzana Henešová
- FOTOGRAFIE: Markéta Ondrušková, Zdeněk Sodoma, Tereza Hrubá
- RESTAURÁTOŘI: Jakub Barna, Veronika Langer Klimszová, Gabriela Polívková, Ondřej Žák
- ZÁPŮJČKY: A8000 s.r.o., Architectura, z.s., Ateliér Štěpán s.r.o., Biskupství královehradecké, Diecézní muzeum Brno, Fránek Architects s.r.o., Husův sbor v Dobrušce, Koinonia Jan Křtitel – Oáza Plzeň, Moravská galerie v Brně, obec Malá Skála, Pelčák a partner architekti, s.r.o., Provincie bratří františkánů Praha, Římskokatolická farnost Jaroměřice, Římskokatolická farnost Prádlo, Římskokatolická farnost Rychaltice, Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie Praha-Strašnice, Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi Praha-Chodov, Římskokatolická farnost u kostela sv. Jindřicha Praha-Nové Město, autoři děl a soukromé sbírky
Jaké odvážné architektonické stavby – kostely či kaple, ale i nápadité interiéry pro duchovní prostory vznikly ve svobodné společnosti po roce 1989? Odpověď nabízí výjimečná výstava Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990–2026, která je v Muzeu umění Olomouc od 22. října 2026 do 14. března 2027. Je to vůbec poprvé, kdy odborníci mapují více než tři desetiletí architektury, výtvarného umění i designu vznikajícího pro sakrální prostory v době svobody. Projekt navazuje na výstavu Posvátné umění v nesvaté době / české sakrální umění 1948–1989 (2022).
Církve získaly po roce 1989 možnost svobodně rozvíjet svou činnost. S tím souvisela také potřeba budovat nové kostely, kaple a komunitní centra nebo upravovat stávající bohoslužebné prostory. „Právě tyto změny se staly impulsem pro vznik mnoha významných architektonických a výtvarných realizací. Na jejich podobě se podílely osobnosti, které působily už v době komunistického režimu, například architekti Tomáš Černoušek, Viktor Dohnal či Jan Soukup a výtvarníci Ludvík Kolek, Karel Rechlík nebo Karel Stádník. Později se k nim přidali další výrazní tvůrci, mimo jiné Marek Jan Štěpán, Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Jan Jemelka či Otmar Oliva,“ vyjmenovává kurátorka Šárka Belšíková.
Nové kostely dnes často neplní pouze náboženskou funkci. „V rozvíjejících se městech se stávají přirozenými komunitními centry a místy setkávání,“ doplňuje spoluautor výstavy Ivo Binder s tím, že pozornost je zaměřena také na obnovu liturgických prostor podle zásad Druhého vatikánského koncilu nebo fenoménu novodobých kaplí, křížových cest a drobných sakrálních staveb v krajině.
Samostatnou kapitolu představuje obnova církevního majetku vráceného v restitucích. Mnohé historické objekty byly ve špatném technickém stavu a vyžadovaly rozsáhlé rekonstrukce. K obnově sakrálního dědictví přispěly také občanské iniciativy, například v Neratově, Zlatých Horách nebo Moravském Berouně.
Obdobně jako předchozí výstavní projekt je i tento věnován také nekatolickým sakrálním stavbám, například sborovým domům Českobratrské církve evangelické, kde se umělecky uplatnili Miroslav Rada, Barbora a Jiří Veselí, Vít Cimbura. Významnou stavební aktivitu ve sledovaném období vykazuje mimo jiné Církev bratrská spolupracující s předními českými architekty a výtvarnými umělci Zdeňkem Fránkem, Václavem Ciglerem, Karlem Malichem. Zaznamenány jsou i počiny dalších církví působících na našem území.
Součástí projektu je rovněž rozsáhlá publikace Posvátné umění v době komerce / české sakrální umění 1990-2026 s odbornými texty předních znalců problematiky z oblasti teologie, historie i dějin umění. Na odborné texty Tomáše Petráčka, Jiřího Hanuše, Michala Sklenáře, Ivo Bindera a Anny Boučkové navazuje rozsáhlá fotodokumentace a oddíl představující v autorský medailonech umělce a architekty. Jedná se o první souhrnné odborné zpracování problematiky tuzemského sakrálního umění v čerstvém časovém horizontu posledních šestatřiceti let.
Záštitu na projektem převzali: emeritní arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner; arcibiskup olomoucký Mons. Josef Nuzík; předseda Ekumenický rady církví ČR Pavel Pokorný