AKTUALITA | 12. 6. 2019
Ten obraz je právem označován za nejhodnotnější malířské dílo v Česku, přitom se Tizianův Apollo a Marsyas dostal do českých zemí cestou složitou a vlastně spíše náhodou. Během občanské války v Anglii, která vyvrcholila popravou krále Karla I. v roce 1649, utekl ze země sběratel a mecenáš, hrabě Thomas Howard z Arundelu. Po jeho smrti prodala vdova část jeho sbírky včetně Tizianova obrazu obchodníkům s uměním, bratrům Imstenraedtovým. Ti po několika letech nabídli celou svou kolekci zahrnující stovky obrazů a kreseb rakouskému císaři Leopoldovi I., který ji však nakonec odmítl. Oba bratři hledali jiného kupce, až se jim podařilo získat zájem velkého milovníka umění, olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695). Ten sbírku koupil v roce 1673 a od té doby je obraz Apollo a Marsyas na Moravě, nyní ve sbírkách Arcibiskupství olomouckého.
Právě biskupu Karlovi – mecenáši, sběrateli, staviteli, ale i ryze praktickému podnikateli – je věnován letošní největší výstavní projekt Muzea umění Olomouc. Výstava Za chrám, město a vlast je výjimečně až do 29. 9. na dvou místech: v olomouckém Arcidiecézním muzeu a v Arcibiskupském zámku v Kroměříži.
Barokní velmož
Bez Karla z Lichtensteinu-Castelcorna by Morava – zejména Olomouc a Kroměříž – vypadala dnes úplně jinak. A není to žádná nadsázka. Tento barokní velmož stál za stavbami či přestavbami rezidencí v Kroměříži, Olomouci, Brně, Vyškově, Hukvaldech či na Mírově a vybudoval světoznámou kroměřížskou Květnou zahradu. Kromě toho však také shromáždil cenné sbírky grafik, mincí, knih, hudebnin a obrazů, včetně zmíněného světoznámého Tizianova díla Apollo a Marsyas.
„Po třicetileté válce pozvedl Moravu kulturně i hospodářsky na evropskou úroveň. Nelze však opomenout, že v době jeho episkopátu také postihly velkolosinské panství čarodějnické procesy,“ uvedl Miroslav Kindl, jeden kurátorů výstavy.
Jedna výstava ve dvou městech
Olomoucká část expozice bude patřit biskupově osobnosti – jeho mládí, studiím i kariéře. Návštěvníky provede prostřednictvím popisek sám biskup Karel jako poutník z jiného času, který se snaží přiblížit svou dobu pro dnešního člověka někdy nepochopitelnou. „Představí umělce, kteří pro něj tvořili, i agenty, které využíval pro nákupy nejen uměleckých děl, ale i mnoha dalších věcí, například ovocných stromů, vzácných parfémů či alchymistických přípravků. Byl totiž mužem mnoha zájmů,“ říká Kindl. „Vyzná se také z toho, proč nezarazil čarodějnické procesy a vydal inkvizici i jednoho ze svých lidí – děkana Kryštofa Aloise Lautnera.“
V kroměřížské Galerii Zámecké obrazárny i na dalších místech zámeckého areálu poznají návštěvníci biskupa Karla jako náruživého stavebníka a mecenáše. Jeho stavební činnost se opírala o plány významných architektů té doby, jejichž činnost a život dokumentují dopisy, faksimile architektonických plánů i poslední vůle. Hlavním biskupovým spolupracovníkem na tomto poli byl italský architekt Giovanni Pietro Tencalla, který vytvořil rovněž návrhy významných sakrálních staveb – Svatého Kopečka, Staré Vody, premonstrátské kanonie Hradisko. Výstava představí také dobové vybavení rezidencí – nábytek, obrazy, zbroj a podobně.
K výstavě vyjdou dvě monografie – každá odlišně zaměřená. První, jejímž editorem je Ondřej Jakubec, klasičtějším způsobem zhodnotí biskupovu osobnost a dobu. Editorem druhé publikace nazvané Místa biskupovy paměti je Rostislav Švácha – bude to kontextuální vyprávění zaměřené na sídla, místa, sbírky a upomínky biskupa Karla. Obě obsáhlé knihy vyjdou v češtině a v angličtině.
Výstava Za chrám, město a vlast je součást stejnojmenného projektu, podpořeného z grantového programu Ministerstva kultury České republiky NAKI II: Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2020. Čtyřletý výzkum odborníků z Muzea umění Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně vyvrcholí výstavou, která se koná od 13. 6. do 29. 9. 2019 v Arcidiecézním muzeu Olomouc a Arcibiskupském zámku v Kroměříži.