AKTUALITA | 31. 3. 2020 Když nemohou návštěvníci do muzea, tak musí muzeum za návštěvníky, tak tomu je alespoň v případě naší nové výstavy Šero i jas. Tu vám představí její autorka Šárka Belšíková a vy vůbec nemusíte opustit pohodlí svého domova.

AKTUALITA | 31. 3. 2020

Ve čtvrtek 19. března se měla veřejnosti otevřít nová výstava Muzea moderního umění Šero i jas, okolnosti tomu ale nepřejí, a tak výstava stále čeká na první návštěvníky. Ti však na výstavu už čekat nemusí, prohlédnout si ji mohou totiž i z pohodlí svého domova a navíc s komentářem její autorky Šárky Belšíkové:

 

Výstava, kterou připravila dvojice kurátorek Šárka Belšíková a Anežka Šimková, vám přiblíží příběh věčné sounáležitosti člověka a přírodního prostředí. Muzeum umění totiž skrývá ve svých fondech mnohá díla vztahující se k přírodě a jejím motivům. Rozpětí výtvarného ztvárňování přírody je velmi široké, bezesporu jde o nejčastější téma v umění. Právě toho využívají i autorky výstavy Šero i jas v rámci dlouhodobého projektu Pohledy do sbírek Muzea umění.  

„Ve výběru obrazů, grafik, kreseb i soch asi třiceti českých, německých, rakouských a polských autorů probíhá skryté dění, které se v malých oddílech dotkne témat poznání, ráje, lesa, tajemství, zrodu, růstu, šera i jasu,“ říká Anežka Šimková. „Člověk jako součást přírody ji může nahlížet zvnějšku, víceméně popisně, ale je tu v různé míře vždy přítomna reflexe vnitřní. Stvořená příroda výtvarných děl odráží nekonečnou symbiózu vztahů člověka a přírody,“ doplňuje Šárka Belšíková.

Výstava překvapuje nejen svým obsahem, ale i netradičním schématem. Nejde totiž o tradiční umělecko-historické pojetí, o chronologický přehled či vývoj výtvarných přístupů k tématu přírody. Naopak chce probudit divákovo estetické vnímání, citlivost a představivost. Tomu odpovídá i výběr exponátů, který se podřizuje záměru uvést díla do vzájemného dialogu, propojení, kontrastu. Ocitají se tak vedle sebe umělecká díla z různých časových etap 19. až 21. století.

Návštěvníci se mohou těšit na grafické listy Arnošta Hrabala, Josefa Váchala, Stanisława Jakubowského či Marie Blabolilové. Uvidí malby Antonína Slavíčka, Georga Geyera, Lili Gödlové-Brandhuberové, Janiny Kraupe-Świderské, Josefa Šímy, Stanislava Podhrázského, Oldřicha Šembery a sochařské práce Ladislava Zívra a Josefa Klimeše. Zastoupena budou také díla neškolených umělců. 

„Výstava ruší hranice časové i materiálové, propojuje a mísí díla z různých dob a odlišných technik. S tímto přístupem také souvisí zařazení děl neškolených autorů, samouků, jejichž tvorbou se Muzeum umění Olomouc zabývá ve své sbírkotvorné činnosti dlouhodobě a uplatňuje jej na svých výstavách nejen samostatně, ale často i v souvislosti s profesionálním uměním,“ říká Šimková.