No tohle!? | Jiří Šalamoun - Muzeum umění Olomouc

01 04 2015

Tisková zpráva | 22. 1. 2015

No tohle!? | Jiří Šalamoun

29. 1. — 17. 5. 2015
Muzeum moderního umění | Salon, Kabinet

Ilustrace Jiřího Šalamouna provázejí dětstvím i dospělostí už několik generací čtenářů. Vždyť kdo by neznal Maxipsa Fíka nebo například Hobita, Posledního Mohykána a Pickwickovce tak, jak je právě on ztvárnil. Všechny jeho nejvýznamnější ilustrátorské práce, ale také grafickou tvorbu a volné kresby uvidíte od 29. ledna do 17. května v olomouckém Muzeu moderního umění. Výstavu nazvanou No tohle!? pořádá muzeum při příležitosti Šalamounových osmdesátin.

Podle autora koncepce výstavy Jana Rouse patří Jiří Šalamoun mezi nejvýznamnější české ilustrátory. „Jeho tvorba je bezpochyby součástí zlatého fondu české knižní kultury 20. století. Mnohé knihy se dokonce staly generačními ikonami,“ řekl historik umění s tím, že Šalamoun výtvarně doprovodil přes osmdesát knih a vytvořil téměř dvě desítky autorských knih a bibliofilií.

Mezi dětskými knížkami dosáhly největší popularity příběhy Maxipsa Fíka, kterým předcházely kreslené večerníčky. „Do jisté míry představuje Maxipes Fík v Šalamounově tvorbě svět sám o sobě, patřil jen dětem, vycházel vstříc dětské fantazii a představám o dobrodružství, hlavně však vycházel z pocitu důvěrného a bezpečného prostoru domova,“ doplnil Rous. Návštěvníci olomoucké výstavy podle něj uvidí pět originálních ilustrací ke knize Rudolfa Čechury. Postavě, která je často vnímána jako synonymum pro Šalamounovu tvorbu, navíc pořadatelé částečně zasvětí i doprovodný program.

Výstava však podle Rouse neopomine ani další Šalamounovy legendární ilustrace. „Nechybí tak například Pan Tau Oty Hofmana, kde Šalamoun opustil parafrázi dětské kresby a orientoval se na současné umění. Vycházel zde z pop artu a jeho prolnutí s reklamou a komiksem, jak je představovala tvorba například Roye Lichtensteina,“ přiblížil Rous autorovy zdroje inspirace. Šalamounův prožitek současného světa a jeho umění dokumentují i další ilustrační soubory k moderní americké literatuře, například Tracyho Tygr Williama Saroyana nebo knížka V melounovém cukru Richarda Brautigana. „Zastoupeny jsou také ilustrace k Tolkienově Hobitovi, v nichž Šalamoun mýtus přirozeného života posouvá do mýtického světa dějin. Všechny tři tituly přitom byly vnímány mladou generací jako únikové prostory v mizérii normalizačního socialismu,“ dodal odborník na dějiny české knižní kultury.

Jak doplnila kurátorka Anežka Šimková, výstava v Muzeu moderního umění představuje především návrhy ilustrací k asi třiceti vybraným knižním titulům (celkem kolem 600 kreseb a kresbiček). „Kromě toho návštěvníci uvidí také autorovy volné kresby, koláže, samostatné litografie, návrhy maket knih i knihy samotné“ řekla Šimková s tím, že návštěvníci si budou moci některé knížky sami prolistovat a bibliofilie prohlédnout prostřednictvím animovaného spotu.

Výstava má podle Rouse být především poctou autorovi a jeho všestrannému talentu. „Při příležitosti jeho životního jubilea se uskuteční ještě výstava v Galerii Středočeského kraje v Kutné hoře, která se od 8. března do 7. června zaměří především na Šalamounovu tvorbu pro děti jako čtenáře a filmové diváky a představí filmové, divadelní a výtvarné plakáty,“ dodal.

V průběhu výstavy vyjde také ve spolupráci Muzea umění Olomouc a nakladatelství Baobab česko-anglická monografie Jiřího Šalamouna.

Muzeum umění Olomouc chce podle ředitele Michala Soukupa využít návštěvnický potenciál Šalamounovy výstavy. Připravuje proto bohatý doprovodný program orientovaný na všechny věkové skupiny. „Kromě animačních programů pro školy i pro dospělé nabídneme třeba speciální komentovanou prohlídku s kriminalistou Janem Lisickým, který diváky provede především horrorovou a detektivní částí výstavy. Chystáme ale také filmový večer v Divadle hudby nebo ve spolupráci s Knihovnou města Olomouce znalostní kvíz a Noc s Andersenem,“ uzavřel Soukup.