AKTUALITA | 21. 8. 2014
Šťastný konec příběhu největšího obrazu svatého Václava, který v roce 1844 namaloval vídeňský malíř Anton Petter, společně „dopsali“ olomoucké arcibiskupství, Muzeum umění Olomouc a město Opava. Více než osm metrů vysoké a pět metrů široké plátno, které mělo původně být ozdobou olomoucké katedrály svatého Václava, ale místo toho se na 160 let přestěhovalo na půdu Arcibiskupského zámku v Kroměříži, totiž najde azyl v opavském kostele sv. Václava. Restaurovaný obraz bude veřejnosti představen 6. září v rámci Národního zahájení Dnů evropského dědictví.
Dílo si v roce 1838 objednal u tehdy proslulého vídeňského malíře Antona Pettera (1782-1858) olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh (1837-1853). Obraz s výjevem vraždy svatého Václava měl být dominantou hlavního oltáře olomouckého dómu. Když ale malíř svou práci po šesti letech dokončil, arcibiskup s ní byl natolik nespokojený, že obří plátno o rozměrech 850×510 cm nechal svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku. Tam zůstalo až do roku 2011, kdy arcibiskup Jan Graubner vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, k posouzení stavu malby.
Vzhledem k finanční náročnosti restaurování poškozeného díla hledalo arcibiskupství partnera. Toho našla ve společnosti Vítkovice Machinery Group, s níž je dílo historicky spojeno. Zakladatelem podniku byl totiž arcibiskup olomoucký, arcivévoda Rudolf Jan. Společnost obraz vystavila v multifunkční hale Gong v Dolních Vítkovicích, poskytla na jeho záchranu necelého půl milionu korun a na zbývajících 600 tisíc korun vyhlásila veřejnou sbírku. Ta byla úspěšná a monumentální plátno tak mohlo projít restaurováním v dílně manželů Šárky a Petra Bergerových v Písečné u Žamberka.
Na umístění díla v kostele sv. Václava v Opavě se dohodli zástupci města a arcibiskupství již při výstavě v Gongu. Odsvěcený kostel spravuje Opavská kulturní organizace, příspěvková organizace města, a slouží pro pořádání kulturních akcí. Město Opava muselo vyřešit způsob umístění velkého plátna tak, aby zapadlo do konzervovaného interiéru kostela sv. Václava. Využilo k tomu dobrou spolupráci AP Atelieru při výstavbě a obnově objektů v Dolních Vítkovicích. Výsledkem je 1291 cm vysoká ocelová konstrukce odkazující svou výškou na rok založení Dominikánského kláštera v Opavě.
Olomoucké arcibiskupství zapůjčilo obraz Opavě na 10 let. Veřejnost si restaurované dílo bude moci prohlédnout 6. září v rámci Národního zahájení Dnů evropského dědictví.
Příběh obrazu
Z archivních dokumentů vyplývá, že arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh se rozhodl v roce 1838 vyřešit chybějící vybavení interiéru olomouckého dómu angažováním Antona Pettera – tehdy proslulého malíře náboženských a historických námětů. Objednal si u něj monumentální obraz s výjevem vraždy svatého Václava pro hlavní oltář kostela. Malíř se měl přitom řídit velice konkrétními požadavky na kompozici výsledného díla. Petter sice po šesti letech obraz o rozměrech 850×510 cm dokončil, ale představy mecenáše a objednavatele díla rozhodně nenaplnil. Arcibiskup důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí, upozorňoval na chybějící svatozář sv. Václava, požadoval, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, nýbrž postavy v pozadí atd. Přestože malíř námitky nejprve odmítal, nakonec obraz přemaloval. Ani to však dílu na hlavní oltář olomouckého dómu nepomohlo. Sommerau-Beckh nechal plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku.
Poprvé nechal obraz rozvinout, a to na zámeckém nádvoří, v roce 1921 tehdejší archivář Antonín Breitenbacher. Po zjištění stavu se ale přestěhoval zpět do půdního „exilu“. Tam zůstal až do počátku roku 2011, kdy jej arcibiskup Jan Graubner nechal snést a vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, k posouzení stavu malby. „Stejně jako archivář Breitenbacher v roce 1921 i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout,“ vzpomněl historik umění Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc.
Vůbec největší obraz svatého Václava přitom podle něj vzbudil velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil renomovaný pražský historik umění Ivo Hlobil, to, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní a vedlo nakonec k jeho přestěhování na zámeckou půdu, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality.