Muzeum chystá výstavu Marie Bartuszové, do té doby je vstup do stálé expozice zdarma

Umění 1. poloviny 20. století v expozici Století relativity v Mansardě Muzea umění Olomouc
Umění 1. poloviny 20. století v expozici Století relativity v Mansardě Muzea umění Olomouc
Díla velikánů českého výtvarného umění první poloviny 20. století můžete nyní spatřit ve stálé expozici Muzea moderního umění zdarma. Vstup do expozice "Století relativity I" bývá běžně bonusovou součástí vstupenky na jakoukoliv krátkodobou výstavu. Nyní však skončily přehlídky představující sbírku Martina Součka i dílo grafika Miroslava Střelce a výstava křehkých plastik Marie Bartuszové začíná až 6. května. Do té doby je vstup do stálé expozice volný.

Stálá expozice Století relativity I, výtvarné umění první poloviny 20. století, zahrnuje díla nejlepších českých výtvarníků od expresionismu, kubismu a kuboexpresionismu až k civilismu či exotismu dvacátých let. Závěr dvacátých let a třicátá léta patří abstraktním projevům a surrealismu. Poslední část expozice tvoří díla reflektující dobu válečné apokalypsy. Návštěvníci mohou spatři díla takových umělců, jako byli Emil Filla, Josef Mařatka, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Bohumil Kubišta, Hana Wichterlová, Toyen, Josef Šíma, Vincenc Makovský, Václav Špála a mnozí další.

Druhá část stálé expozice s uměním druhé poloviny 20. století a ze současnosti nyní hostuje v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Od července se v obnovené podobě opět vrátí do Muzea moderního umění.

Křehká krása nekonečného vesmíru Marie Bartuszové

Od 6. května se mohou návštěvníci Muzea moderního umění těšit na výstavu věnovanou Marii Bartuszové (1936–1996), jedné z nejpozoruhodnějších a přitom dlouho opomíjených sochařek. Projekt s poetickým názvem Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru navazuje na mezinárodní úspěch její tvorby potvrzený v posledních letech například prezentacemi v londýnské Tate Modern či salcburském Museum der Moderne.

Bartuszová rozvíjela originální sochařský jazyk založený na vztazích mezi hmotou, prázdnem a dotykem. Výstava představí klíčové okruhy autorčiny tvorby: od raných biomorfních plastik přes experimenty s tzv. gravistimulovaným odléváním až po objekty, v nichž se hmota proměňuje v tenkou, téměř zranitelnou skořápku. Bartuszová zde pracuje s fyzikálními principy – tlakem, gravitací či prouděním – a přetváří je v intimní, téměř haptické sochařské situace.

Maria Bartuszová, Nekonečné vejce, 1985, sádra, 30,8 x 40 x 30,5 cm. S laskavým svolením pozůstalosti Marie Bartuszové, Košice, a Alison Jacques © Archiv Marie Bartuszové, Košice. Foto: Michael Brzezinski
Maria Bartuszová, Nekonečné vejce, 1985, sádra, 30,8 x 40 x 30,5 cm. S laskavým svolením pozůstalosti Marie Bartuszové, Košice, a Alison Jacques © Archiv Marie Bartuszové, Košice. Foto: Michael Brzezinski