Muzejní noc přivítá návštěvníky netradičními zážitky
Muzeum moderního umění
Vedle výstav Století relativity, Steklíkova Harakiri, V. Trienále umění knihy Martin a retrospektivní přehlídky průkopníka kinetického op artu Milana Dobeše připravilo edukační oddělení doprovodný program, který se vedle výtvarného umění dotkne i témat z fyziky.
V čase 21:16 pak za virtuální účasti autora zahájíme výstavu Vladimír Havlík: Quite Quiet, 1979/2024 v Galerii 9:16pm, což je obrazovka ve výloze Muzea moderního umění.
Arcidiecézní muzeum
V průběhu Muzejní noci zpřístupníme i jinak běžně nedostupné prostory Arcidiecézního muzea – hospodářský dvůr, krvavou pavlač a severní terasu.
Zvuková umělkyně Natálie Pleváková připravila performanci, která propojuje historii s přítomností prostřednictvím živě tvořeného zvukového prostředí. Umělkyně každou celou hodinu po dobu cca 15 minut živě uvede nahrávky chorálů přezpívané z not nalezených v majetku olomouckých biskupů.
V gotické křížové chodbě Zdíkova paláce bude v těsné blízkosti originálního díla z 15. století vystaven haptický exponát – kopie figury Krista ze sousoší Olivetské hory.
Ve stálé expozici Zde se nacházíte najdete mimo jiné i 3D model katedrály sv. Václava, na kterém poběží videomapping.
Kromě toho můžete v Arcidiecézním muzeu zhlédnout výstavy Město na třech pahorcích, Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma a stálé expozice Ke slávě a chvále či Zde se nacházíte.
Novinky ve stálé expozici Ke slávě a chvále
Zcela nový obsah získala jedna z vitrín v Erbovním sále – až do listopadu letošního roku zde bude vystaven výběr liturgických předmětů z početného souboru kapitulního děkana Roberta Lichnovského z Voštic (1822–1879), zhotoveného z pozlaceného stříbra a zdobeného filigránem, drahokamy a malovanými smalty. Soubor byl pořízen ve Vídni zřejmě v souvislosti s volbou knížete Lichnovského prvním prelátem olomoucké metropolitní kapituly v roce 1868. Za jeho děkanátu také došlo k poslední historické přestavbě kapitulního děkanství, během níž byl největší reprezentační sál rezidence vyzdoben malovanými erby kanovníků 17. až 19. století a novou, novorenesanční podobu získala například také kaple sv. Barbory. Část reprezentativního souboru je nyní vystavena v souvislosti přípravou výstavy věnované mecenátu olomouckého kanovníka Jiřího Jindřicha z Mayerswaldu (1676–1747), která se letos v létě uskuteční v kryptě katedrály.
Nové exponáty čekají na návštěvníky Arcidiecézního muzea muzea také v Klenotnici, která je věnována liturgickým textiliím. V aktuální instalaci je nově trojice vyšívaných mešních kasulí z 16. až 17. století. Kasule s výšivkou Korunování Panny Marie z Bouzova je příkladem dobového druhotného využívání ceněných výšivek, přenesených ze starších, poškozených ornátů. Na novodobém červeném sametu je z čelní i zadní strany aplikována luxusní renesanční výšivka kovovými dracouny a barevným hedvábím, tvořená plastickými rozvilinami květů a ovoce (zajímavostí je, že pro jejich výplň takovýchto výšivek se používaly mj. i zvířecí chlupy). Uprostřed kříže na zadní straně kasule našla své nové místo ještě o něco starší výšivka s námětem Korunování Panny Marie, zdobená říčními perlami a českými granáty. Druhým vystaveným ornátem je kasule s výšivkou kruhových medailonů se světci, která náleží do pokladnice olomoucké katedrály a její původ odborníci spatřují ve Španělsku či Nizozemí. Třetí kasule pochází z poutního kostela sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé, kam byla věnována olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna. Původně ovšem nebyla církevním oděvem, ale tureckou pokrývkou na koně zabavenou zřejmě po vítězné bitvě u Morgersdorfu (dnešní Szentgotthárd v Maďarsku) v roce 1664.
K výstavě ve Zdíkově paláci „Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma. Restaurovaná grafika ze sbírky Muzea umění Olomouc“ vyšel aktuálně katalog, který můžete zakoupit v pokladně muzea či v e-shopu MUO.
Foto: MUO – Tereza Hrubá
SOMA IV: Bedřich Rozehnal a Konstiantyn Zorkin
V areálu Fakultní nemocnice Olomouc můžete začít Muzejní noc ve společnosti předního československého architekta a výjimečné osobnosti současné ukrajinské umělecké scény! Experimentální centrum pro současné umění a psychoterapii SOMA se pootevírá veřejnosti.
Během první muzejní noci SOMA se budou moc návštěvníci seznámit s tvorbou brněnského architekta Bedřicha Rozehnala (1902-1984), jehož tvorby si vážil také sám Le Corbusier. Vynikající ukázka moderní industriální architektury, na území nejen Olomouce zcela atypická, nabízí navíc v jarních měsících prostor intervenci jedné z klíčových osobností východoukrajinské umělecké scény Konstiantynu Zorkinovi (1985). Projekt s názvem Ochranná vrstva připomíná intimitu a význam bezpečného místa, zároveň nás uvádí do reality imaginativní mysli aktivní tam, kde je bezpečí pouhou iluzí, v Charkově.
