MUO A EDO 2024 DNES ZAHAJUJÍ VÝSTAVU MIROSLAVY KLESALOVÉ
Muzeum umění Olomouc je dlouhodobým partnerem Ekologických dnů Olomouc a letos tomu nebude jinak, což dokazuje i dnešní vernisáž výstavy Miroslavy Klesalové Krajinná re-konstrukce v Galerii Caesar. Výstava je předskokanem celého festivalu, který startuje 12. dubna v CENTRALU velkým koncertem Františka Skály a Třaskavé směsi.
„Těžištěm dlouhodobé tvorby Mirky Klesalové je osobní paměť. Jak se člověk vztahuje ke svému prostředí? Proč? Nač reaguje? Co si vybavuje? Čeho se přitom dotýká a čeho záměrně zbavuje? Nenahlíží ji však samostatně, to by snad ani nebylo možné. Reflektuje její kontext, kulturní dějiny, dějiny krajiny a jejich dynamiku,“ říká kurátorka výstava Barbora Kundračíková z MUO.
Obecnou či objektivizující limitou, k níž se Klesalová vztahuje, je proces kolektivizace zemědělství probíhající masivně v 50. letech 20. století. Jeho zásah do krajinného rázu i sociálních struktur reflektuje na příkladu vlastní “domoviny”, oblasti jihozápadních Čech, Pošumaví. Proces vnitřní proměny a možné kultivace daného stavu rozvíjí v sérii hmatných objektů, „oděvů“, vytvářených z geotextilií.
„Struktura jednotlivých děl se opírá nejen o vizualitu katastrálních map, jejich přirozený geometrismus, ale pracuje také s prvky lidské bytnosti, estetiky a poetické sémantiky. Jejich vizuální pojetí je založeno na významu rukodělné práce a materiálu, svou roli zde hraje vrstvení a procesní stránka věci,“ dodává Kundračíková a jedním dechem zve na zahájení výstavy, které se uskuteční v Galerii Caesar 2. dubna od 18:30.
Muzeum umění Olomouc je dlouhodobým partnerem Ekologických dnů Olomouc a letos tomu nebude jinak, což dokazuje i dnešní vernisáž výstavy Miroslavy Klesalové Krajinná re-konstrukce v Galerii Caesar. Výstava je předskokanem celého festivalu, který startuje 12. dubna v CENTRALU velkým koncertem Františka Skály a Třaskavé směsi.
„Těžištěm dlouhodobé tvorby Mirky Klesalové je osobní paměť. Jak se člověk vztahuje ke svému prostředí? Proč? Nač reaguje? Co si vybavuje? Čeho se přitom dotýká a čeho záměrně zbavuje? Nenahlíží ji však samostatně, to by snad ani nebylo možné. Reflektuje její kontext, kulturní dějiny, dějiny krajiny a jejich dynamiku,“ říká kurátorka výstava Barbora Kundračíková z MUO.
Obecnou či objektivizující limitou, k níž se Klesalová vztahuje, je proces kolektivizace zemědělství probíhající masivně v 50. letech 20. století. Jeho zásah do krajinného rázu i sociálních struktur reflektuje na příkladu vlastní “domoviny”, oblasti jihozápadních Čech, Pošumaví. Proces vnitřní proměny a možné kultivace daného stavu rozvíjí v sérii hmatných objektů, „oděvů“, vytvářených z geotextilií.
„Struktura jednotlivých děl se opírá nejen o vizualitu katastrálních map, jejich přirozený geometrismus, ale pracuje také s prvky lidské bytnosti, estetiky a poetické sémantiky. Jejich vizuální pojetí je založeno na významu rukodělné práce a materiálu, svou roli zde hraje vrstvení a procesní stránka věci,“ dodává Kundračíková a jedním dechem zve na zahájení výstavy, které se uskuteční v Galerii Caesar 2. dubna od 18:30.
EDO 2024 V MUO
SKÁLA SE VALÍ DO CENTRALU
Oficiální zahájení 34. ročníku EDO 2024, největšího environmentálního festivalu v České republice, se pak uskuteční v nově zrekonstruovaném CENTRALU 12. dubna. A zážitek to bude opravdu nezapomenutelný, protože večer okoření koncert samorostlého hudebního projektu skupiny nadměrně hravých umělců – Františka Skály, Petra Nikla, Miroslava Černého a Petra Tichého. Třaskavou směs tvoří též neznámý počet nástrojů, zvířat a rostlin a smršť zamýšlivých i rozverných písní, vlastních i přejatých, v podání českých výtvarníků.
SKÁLA SE VALÍ DO CENTRALU
Oficiální zahájení 34. ročníku EDO 2024, největšího environmentálního festivalu v České republice, se pak uskuteční v nově zrekonstruovaném CENTRALU 12. dubna. A zážitek to bude opravdu nezapomenutelný, protože večer okoření koncert samorostlého hudebního projektu skupiny nadměrně hravých umělců – Františka Skály, Petra Nikla, Miroslava Černého a Petra Tichého. Třaskavou směs tvoří též neznámý počet nástrojů, zvířat a rostlin a smršť zamýšlivých i rozverných písní, vlastních i přejatých, v podání českých výtvarníků.
EDO FILM
Dalším programem, který EDO nabídne svým návštěvníkům v prostorách MUO, je film Lassù. Ten divákům přibližuje příběh Nina zedníka, který žil se svou rodinou na okraji Palerma. Nyní žije sám na vrcholu hory a je „prorokem“. Říká si ISRAVELE, zaostalá verze „elevarsi“, což v italštině znamená „povstat“. Tam nahoře, na pusté hoře na okraji města, je jeho domov: stará opuštěná observatoř, kterou během dvaceti let neúnavné osamělé práce proměnil v naivní chrám, považovaný za jeden z nejpůsobivějších příkladů outsider art v Evropě. Isravele chodí každý den nahoru a dolů s batohem naloženým oblázky a betonem. Přináší to, co je dole, a tím to očišťuje. Neustálou, téměř nelidskou prací přeměňuje chátrání v krásu. Toto je jeho modlitba, jeho poselství společnosti, která ho tam dole obléhá: poutníci a turisté ohrožují klid tohoto místa na okraji předměstí tím, že ho navštěvují a chtějí zjistit, kdo je tento tajemný muž, kterému se ve městě říká poustevník.
EDO FILM
Dalším programem, který EDO nabídne svým návštěvníkům v prostorách MUO, je film Lassù. Ten divákům přibližuje příběh Nina zedníka, který žil se svou rodinou na okraji Palerma. Nyní žije sám na vrcholu hory a je „prorokem“. Říká si ISRAVELE, zaostalá verze „elevarsi“, což v italštině znamená „povstat“. Tam nahoře, na pusté hoře na okraji města, je jeho domov: stará opuštěná observatoř, kterou během dvaceti let neúnavné osamělé práce proměnil v naivní chrám, považovaný za jeden z nejpůsobivějších příkladů outsider art v Evropě. Isravele chodí každý den nahoru a dolů s batohem naloženým oblázky a betonem. Přináší to, co je dole, a tím to očišťuje. Neustálou, téměř nelidskou prací přeměňuje chátrání v krásu. Toto je jeho modlitba, jeho poselství společnosti, která ho tam dole obléhá: poutníci a turisté ohrožují klid tohoto místa na okraji předměstí tím, že ho navštěvují a chtějí zjistit, kdo je tento tajemný muž, kterému se ve městě říká poustevník.