AKTUALITA | 23. 4. 2019 

Osobnosti české a světové kultury, politici i akademici vyjadřují podporu Muzeu umění a kontinuitě projektu Středoevropského fóra. Napsal nám sochař Ivan Theimer, prezident Vasarelyho nadace a vnuk slavného malíře Pierre Vasarely, herečka Bára Hrzánová, bývalý premiér Petr Pithart či režiséři Miroslav Krobot a Petr Zelenka.

„Sleduji olomoucké muzejnictví a vůbec péči o památky s obdivem už celá desetiletí. Zasloužená pýcha Moravy! Odvolání ředitele Muzea umění Olomouc pokládám za neomalenost, za podraz bývalého primátora! Sociální demokracie si přibila další hřeb do své eventuální rakve. Jak se trefila do množiny varovných signálů, vysílaných z vládní koalice,“ napsal Petr Pithart.

Muzeum umění a architektonický návrh pana Šépky je něco, na co můžeme být hrdí a čím bychom se mohli chlubit a z čeho by měla prospěch nejen Olomouc, tvrdí pak ve svém prohlášení herec a režisér Miroslav Krobot.

Dopis s podporou poslal do Olomouce také Pierre Vasarely, vnuk slavného představitele op-artu a kinetického umění Victora Vasarelyho a prezident Vasarelyho nadace v Aix-en-Provence: „Muzeum a jeho současní zaměstnanci získali podporu mnoha institucí ze zemí Visegradské čtyřky, získalo i označení “Evropské dědictví” (Cultural Heritage Label) a podporu mnoha západních muzeí a nadací. Po mnoho let je toto muzeum za své výstavy, za svůj badatelský program a za vize uskutečňované v programu CEAD (Central European Art Database) pokládáno za jednu z nejvýznamnějších institucí. Vasarelyho nadace je ve styku s Muzeem umění již 11 let, navázali jsme velmi úzkou spolupráci. Jsem přesvědčen, že Muzeum umění Olomouc musí v činnosti pokračovat i se svým architektonickým programem, aby mohlo nadále rozvíjet své aktivity.„

Z Francie přišla podpora také od olomouckého rodáka a slavného sochaře Ivana Theimera: „Těším se na to, až zase přijedu do Olomouce a uvidím, že se v sousedství Muzea umění staví dům pro Středoevropské fórum, o kterém vyprávím přátelům v Paříži i v Toskánsku. Vzpomínám si, jak jsme o tom už v devadesátých letech diskutovali jako o myšlence, která mě úžasně nadchla, o které přece psával i jiný moravský Pařížan Milan Kundera, o myšlence obnovy propojenosti kultury ve střední Evropě, kterou se dvacáté století pokusilo rozvrátit a kterou mělo formou dialogu otvírat toto muzeum. A těším se na setkání s přáteli, s těmi, kteří to všechno s takovou inteligencí, rozhledem, obětavostí a neuvěřitelnou pílí v minulých létech vytvořili – s Michalem Soukupem, Ondřejem Zatloukalem, Ginou Renotière a mnoha dalšími.„

Za Muzeum umění a jeho zaměstnance se postavil i Karel Srp, autor největší mezinárodní výstavy v historii muzea Rozlomená doba 1908-1928: „Svojí činností se Muzeum umění stalo jednou z nejrespektovanějších evropských institucí, jež má ve své náplni i starost o nejvýznamnější umělecká díla, jež jsou v České republice (např. Tizianův obraz Apollón a Marsyas). Budova nového muzea by měla být zastřešením dlouhodobé koncepce, jejíž obsah je mnoho let předem promýšlený, je výsledkem práce a diskusí mnoha zaměstnanců muzea a externích spolupracovníků. Bylo by na pováženou, kdyby jakkoli došlo k pokusu o destabilizaci této instituce. Muzeum umění Olomouc je klenotem, jenž nemá České republice obdoby.„

„Je mi strašně smutno z toho, co jsem se dočetla v tiskové zprávě Ministerstva kultury. To, co dělá Muzeum umění Olomouc si zaslouží velký respekt. Měla jsem tu čest s muzeem spolupracovat na konferenci a výstavě Zrod moderního středoeropana a Rozlomená doba. Mají můj obdiv a podporu,“ dodává europoslankyně Michaela Šojdrová.

Zaměstnanci Muzea umění Olomouc v této nelehké situaci všem za vyslovenou podporu děkují.