Art Brut Film nabídne kromě filmů i divadelně malířskou performanci
„Zahájíme dubuffetovskou podívanou, která uvede diváky do podivuhodného tvořivého světa jubilanta evokací jeho divadelně – malířského „baletu“ Coucou Bazar, kterým zviditelníme Dubuffetovu myšlenku o schopnosti tvůrce rozmazat hranici mezi uměním a životem. Na vytvoření složitého kostýmu se podílela současná olomoucká výtvarnice Eva Janovská – Šemberová a hudební doprovod využije fragmenty záznamu autorských skladeb Jeana Dubuffeta,“ říká zakladatel a dramaturg přehlídky Art Brut Film Pavel Konečný.
Známá sbírka syrového umění Collection de L´Art Brut francouzského malíře a sběratele Jeana Dubuffeta ve švýcarském Lausanne slaví v únoru tohoto roku 50. výročí svého otevření. Proto také letošní 15. ročník filmové přehlídky Art Brut Film Olomouc v pestré specifické dramaturgii připomíná 125. výročí Dubuffetova narození. Kromě toho upozorňuje i na některé stopy vlivu jeho osobnosti v životě i díle dvou českých kulturních osobností, filmového režiséra Jaroslava Víznera a malíře Františka Chauna. Diváci tak v české premiéře mohou zhlédnout Víznerovo filmové dílo „L´Art Brut“ z roku 1975.
Jean Dubuffet (1901–1985) představuje výraznou objevitelskou osobnost v moderních dějinách umění 2. poloviny 20. století. Právě on je autorem termínu art brut. Francouzský kreslíř, malíř, sochař, architekt i hudebník, který se po své čtyřicítce rozhodl zanechat kariéru obchodníka s vínem a věnovat výhradně umění. Svým dílem a teorií art brut důrazně odmítl dosud zavedené koncepty krásy a ošklivosti a začal zkoumat svět umění v opozici k hnutím a principům, které jej obvykle rámovaly. Po konci druhé světové války se stal zuřivým kritikem institucí, odmítal zavedený řád v kulturní sféře a vytvořil univerzální tvůrčí jazyk, spontánní umění nevyžadující instrukce, ale pramenící z čiré vnitřní radosti, autenticity vlastních pocitů a představ. Z jeho vlastní provokativní umělecké tvorby zaměřujeme pozornost na připomínku představení Coucou Bazar a cyklu L´Hourlope, vytvářejících proměnlivou figurativní krajinu, vtahující diváka do nejistého, nestabilního okolního světa.
V knize Dusivá kultura odsoudil „dominanci společenského řádu v kulturní sféře“. „Vliv dynamické osobnosti Jeana Dubuffeta a jeho nahlížení na tvorbu měl mezinárodní charakter a zasáhl i dva české tvůrce, kteří byli s ním za jeho života i v přímém osobním kontaktu. Těm se letošní ročník přehlídky také bude věnovat,“ uvádí Pavel Konečný, sběratel a dramaturg Art Brut Film Olomouc.
Jaroslav Vízner (1937–2022), český herec, režisér a dokumentarista žijící ve Švýcarsku (bratr herce Oldřicha Víznera). V roce 1956 absolvoval Vyšší školu inženýrství a získal diplom v oboru stavby lodí. Od roku 1958 byl asistentem produkce a režie Dokumentárního filmu Praha a v témže roce byl přijat do divadla Semafor, aby později prošel několika regionálními divadly v Uherském Hradišti, Českém Těšíně a Kladně. V roce 1962 jej režisér Jan Grossman získal pro pražské Divadlo Na zábradlí a hrál také v několika českých filmech.
V listopadu 1968 emigroval do Švýcarska, kde se setkal s programovým ředitelem ženevské televize TSR, Jean-Jacquesem Demartinem a byl přijat na stáž v oboru režie. Zde potom pracoval jako režisér až do roku 2000. Byl rovněž jmenován profesorem na ESAD School of Dramatic Arts v Ženevě, a kromě toho také působil jako herec a režisér ve francouzských divadlech.
V roce 2001 se vrátil do České republiky a dožil na Kokořínsku, kde zemřel v roce 2022. Z jeho bohaté filmografie (více než 25 uměleckých dokumentů pro švýcarskou televizi RTS) vyniká skvělý středometrážní barevný film L´Art Brut, který režisér Jaroslav Vízner natočil spolu s Guyem de Bellevalem pro televizní program Clés du v roce 1975 a byl uveden poprvé právě v souvislosti se slavnostním otevřením expozice sbírky Collection de L´Art Brut v Lausanne pro veřejnost 26. února 1976. „Vyzpovídal v něm osobně Jeana Dubuffeta a další příznivce art brut, jako byl spisovatel André Pierye de Mardiargues, filozof a literát Gaëtan Picon či nový správce jeho sbírky, tehdy mladý muzejní kurátor Michel Thévoz,který pak pečoval o sbírku až do roku 2001,“ dodává Konečný.
Tímto filmem režisér Jaroslav Vízner poskytuje divákům jedinečnou příležitost vrátit se v čase o 50 let zpět, kdy byla Dubuffetova sbírka (asi 5000 děl) fyzicky přepravena z Paříže (jež ji odmítla vystavit) do švýcarského zámku Chateau de Beaulie. Právě v těchto prostorách, mezi ještě nevybalenými bednami s artefakty, se uskutečnilo natáčení podstatné části zmíněného filmu. Ten tak časem získal hodnotu vzácného historického dokumentu, umocněného navíc inspirativními rozhovory s Dubuffetem. Vždyť první otázka, kterou mu Jaroslav Vízner ve filmu položil je dodnes stále aktuální a živá: „Jakými kritérii se řídíte, aby bylo možné rozpoznat, že je kresba nebo socha dílem tvůrce art brut, je to něco zvláštního?“
Českou premiéru Víznerova švýcarského filmu následně doplní sestřih několika archivních snímků věnovaných životu, tvořivým výbojům a sběratelské činnosti Jeana Dubuffeta, stejně tak jeho vztahům a partnerstvím s některými tvůrci v jeho sbírce jako byl například malíř tvůrce Gaston Chaissac.
František Chaun (1921–1981), malíř, hudební skladatel, klavírista, recesista a herec. „S Dubuffetem spolupracoval na některých projektech, spojovalo je dlouholeté přátelství založené na podobném duchovním a uměleckém směřování,“ popisuje Konečný.
Po středoškolských studiích prožitých v Lounech vystudoval farmacii, ale celý život se plně věnoval uměleckým aktivitám. Hudbu studoval soukromě u Jindřicha Felda a Klementa Slavického, ale jako ke všem svým ostatním činnostem k ní přistupoval jako samouk. Skladatelské dílo není příliš rozsáhlé, zahrnuje okolo třiceti skladeb. Pozoruhodná je především jeho kafkovská trilogie pro orchestr: Proměna, Zámek, Proces z let 1964–1969. Vytvořil i několik skladeb pro magnetofonový pás, které realizoval v pařížském studiu Acousti.
Jako malíř vytvořil stovky obrazů, do značné míry ovlivněných výtvarným názorem Jeana Dubuffeta. Od konce šedesátých let probíhala mezi nimi vzájemná korespondence a posléze došlo i na osobní návštěvy. O dvacet let starší Dubuffet mohl stejně naladěnému Chaunovi být sympatický v mnohém, zejména ovšem ve své nekonvenčnosti, zálibě ve spontánnosti, v pojetí art brut, jakési totální hravosti či jindy k vyjádření vážného tématu. Jean Dubuffet se dokonce stal dedikantem jedné Chaunovy hudební skladby – dvojkoncertu pro housle, violoncello a komorní orchestr Hommage à Dubuffet z roku 1970.
V závěrčné části přehlídky vystoupí emeritní ředitel Českého centra v Paříži a znalce francouzského art brut pan dr. Jiří Hnilica, který se dlouhodobě badatelsky věnuje historii česko – francouzských vztahů. Ve svém vyprávění přiblíží kontext přátelství a umělecké kontakty J. Dubuffeta a F. Chauna v oblasti hudby, divadla a malířských projevů art brut.
PROGRAM ART BRUT FILM Olomouc 2026:
- 18:00 zahájení
- 18:05 – 18:15 evokace Coucou Bazar, reverie pro jeden kostým, 2026
- 18:15 – 19:05 film „L´Art Brut“, rež. Jaroslav Vízner, 1975
- 19:06 – 19:13 film „Ostinato de Gaston Chaissac“, rež. Patric Guillot, 2014
- 19:14 – 19:19 film „Gaston Chaissac, Singulier de l´art“, rež. Juliean Mineraud, 2019
- 19:20 – 19:30 Barbar Dubuffet, sestřih kratších filmů o J. Dubuffetovi
- 19:30 – 20:00 Jean Dubuffet, František Chaun a art brut, vystoupení Jiřího Hnilici
Letošní přehlídka Art brut film Olomouc je součástí Ekologických dnů Olomouc 2026